V naší DNA se skrývá stopa neznámého příbuzného. Vědci ji našli ve všech zkoumaných populacích
Publikováno: 24.8.2026
Genetickou stopu neandertálců dokážou vědci v DNA současných lidí rozeznat díky tomu, že mají k dispozici jejich skutečné genomy získané z kosterních pozůstatků. Nová studie publikovaná ve vědeckém časopise Science ale odhalila něco záhadného. Ve všech zkoumaných populacích našla genetickou příměs pocházející z dosud neznámé vyhynulé lidské linie, jejíž DNA se vědcům nikdy nepodařilo získat. Tato „přízračná“ populace se od předků moderních lidí oddělila před více než půl milionem let a se společnými předky dnešního lidstva se zřejmě křížila ještě před jejich velkou migrací z Afriky. Když dnes genetický test oznámí člověku, že část jeho DNA pochází od neandertálců, může se opřít o poměrně přímočaré srovnání. Vědci dokázali přečíst DNA z neandertálských kostí a mohou ji porovnávat s genomy současných lidí. U jiných dávných lidských populací ale podobný luxus nemají. Tým vedený Yulin Zhangovou z Kalifornské univerzity v Berkeley a Arjunem Biddandou z Univerzity Johnse Hopkinse proto postup obrátil. Místo hledání shody s DNA dávného člověka začal hledat neobvykle staré větve ukryté přímo v genomech lidí žijících v současnosti. Výsledkem je metoda TRACE (mapování, pozn. red.), která rekonstruuje takzvané ancestrální rekombinační grafy. Zjednodušeně řečeno sleduje, jak hluboko do minulosti lze vystopovat původ jednotlivých částí genomu a jak dlouhé úseky společného původu zůstaly zachovány. Pokud se určitý úsek oddělil od ostatních velmi dávno, ale současně je příliš dlouhý na to, aby šlo jen o náhodně zachovanou prastarou variaci, může jít o pozůstatek křížení s jinou lidskou populací. Výhodou je, že TRACE k tomu nepotřebuje genom…