V obchodech je draho, volím Marine. Jak Le Penová vycítila frustraci Francouzů

#Zahraničí

Publikováno: 24.4.2022

Od naší zvláštní zpravodajky - "Podala mi ruku, podala mi ruku, cha chá! Lise, kde jseš!? Pojď sem!" Mohutný padesátník, který se představuje jako Philippe, skáče štěstím do vzduchu a shání se po svojí ženě, jejíž drobná postava není v davu lidí skoro vidět. Jakmile ji spatří, bere ji do náručí, točí se s ní a na její zpocený obličej vlepí několik polibků.

V euforii není jen tento pár. Nadšením křičí celá hala s necelými třemi tisícovkami lidí. Na výstaviště v severofrancouzském Arrasu právě dorazila Marine Le Penová a Phillipovi se podařilo stisknout jí krátce ruku, když si prezidentská kandidátka za krajní pravici klestila cestu mezi fanoušky k pódiu.

Pro Le Penovou to byl poslední mítink před nedělním druhým kolem voleb, ve kterém se utká s úřadující hlavou státu Emmanuelem Macronem. Průzkumy ukazují na vítězství současného prezidenta, ale tady v hale nikdo nepochybuje, kdo by měl stanout v čele Francie na příštích pět let.

"Samozřejmě Marine. Jsem její velká fanynka," odpovídá šestadvacetiletá Alison na otázku, koho bude volit. A jakoby na důkaz svých slov zmíní, že pochází z padesát kilometrů vzdálené obce a stálo jí za to sem jet i se sotva čtyřměsíčním dítětem, aby mohla být Le Penové nablízku. "Myslím, že dá Francii do pořádku. Všechno je teď v obchodech strašně drahé," zmiňuje hlavní důvod, proč dá hlas lídryni Národního sdružení.

"Volím Marine"

Kupní síla Francouzů a růst cen bylo letos hlavní volební téma političky. Myslí si Alison, že prezident rozhoduje o cenách zboží v obchodech? "Kdo jiný? Proto si ho přece volíme," pokračuje a pohupuje při tom kočárkem. 

Ruská válka proti Ukrajině, podpora Le Penové šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi ani finanční napojení její strany na Moskvu pro ni nejsou důležité. "Jsme daleko," dodá klidným tónem a omluví se, chce ještě chvíli poslouchat bojovný projev prezidentské kandidátky, než bude muset jít kojit.

Třicátník Maxime má času víc. Přišel si do předsálí odpočinout a najít něco k pití, skandování v hale ho vysílilo. Pracuje jako zdravotní bratr v nemocnici v Arrasu a ani on neváhá, že svůj hlas v neděli hodí "Marine", jak ji tu všichni titulují.

Důvody má ale jiné. "Pocházím z rodiny, která vždycky hlasovala pro levici. Před pěti lety jsem volil Jeana-Luca Mélenchona (levicového politika, který letos skončil třetí v prvním kole, pozn. red.), a když jsem si porovnal jeho program s programem Marine, vyšlo mi, že se liší v jediné věci: v přístupu k migraci. Tak jsem se rozhodl pro ni," vysvětluje Maxime. 

Je přesvědčený, že přistěhovalců je ve Francii moc. "Mají často čtyři pět dětí, dostávají na ně podporu a stát pak nemá peníze na ostatní věci," odpovídá Maxime. "Ve špitále jsme se v době covidu obalovali igelitovými pytli, protože nemocnice neměla ani na nákup ochranného oblečení. Marine chce počet cizinců omezit, Mélenchon ne," dodává.

Máme se hůř

Závěrečné fázi kampaně před francouzskými prezidentskými volbami dominovalo téma zdražování. Macron si sice může připsat několik ekonomických úspěchů. Jeho vláda například snížila nezaměstnanost na sedm procent, což je nejméně za posledních patnáct let, také meziroční inflace ve Francii dosahuje "jen" 4,5 procenta, nejméně v eurozóně. "Jde ale o celkový pocit - a ten je, že se máme hůř," upozorňuje člen vedení jednoho z velkých odborových svazů v Paříži David Jourdan.

Podle něj za to částečně může nestandardní průběh posledních let ve francouzské politice, které nejprve ovlivnila pandemie covidu-19 a poté ruská agrese vůči Ukrajině. "Změna výpočtu důchodů, možné placení školného na univerzitách… Tyto a další velké změny Macron nakousl, pak to ale šlo do ztracena s prvními lockdowny. Zvyšuje to nejistotu mezi lidmi," pokračuje bývalý reportér Jourdan. 

Sám před několika lety s novinařinou skončil a nechal se zaměstnat odbory, protože chtěl mít coby otec tří dětí jistotu celoživotního příjmu. "Američané chtějí mít svobodu něco zkusit. My Francouzi chceme jistotu víc než cokoli jiného," dodává David Jourdan.

Chaos s Le Penovou?

Jistotou, byť v jiném smyslu, argumentuje i Bruno Dubois. Se svojí ženou a malým synem žije v Aubervilliers, devadesátitisícovém předměstí hlavního města, kam se odstěhovali do komplexu sociálního bydlení, protože ve vnitřní Paříži neměli na pronájem většího bytu. 

Čtyřicátník, který se živí jako designér, volil v prvním kole Mélenchona, stejně jako skoro 60 procent voličů v Aubervilliers, kde je většina obyvatel z přistěhovaleckých rodin. Chtěl dát hlas zástupci levice, který zvedal otázky životního prostředí a měl šanci uspět. Z této rovnice mu vyšel nejlépe lídr hnutí Nepoddajná Francie. 

Teď Dubois patří mezi necelých osm milionů Francouzů, kteří do značné míry rozhodnou konečné skóre mezi disciplinovanými voliči Marine Le Penové a stejně disciplinovanými důchodci, což je nově nejsilnější voličská základna Emmanuela Macrona. 

"Nevím, co přesně by nás čekalo s Le Penovou. Dost možná chaos nebo nedemokratické vládnutí prezidentskými dekrety," říká Bruno Dubois. Neúčast pro něj není varianta, považuje to za nezodpovědné. "Hodím to proto v neděli Macronovi. I když nerad."