V Paříži opět demonstrují "žluté vesty". Mluví o předehře k měsíci velkých protestů

#Zahraničí

Publikováno: 2.3.2019

"Budete mít březen, během kterého nebudete moci spát," varovala na videu prezidenta Macrona jedna z vůdčích postav hnutí žlutých vest Eric Drouet. Podle něj bude sobotní demonstrace 16. března velkolepá. "Doufám, že jste připraveni. My jsme. Čekáme na toto datum s nedočkavostí," uvedl Drouet, který označil sobotu v polovině března za "klíčovou" pro další osud protestního hnutí.

Velké protesty žluté vesty svolaly na 16. března proto, že uplynou čtyři měsíce od okamžiku, kdy se začaly demonstrace pravidelně konat. Loni 17. listopadu vyšlo do ulic na protest proti plánovanému zdražení pohonných hmot téměř 290.000 lidí.

Druhým důvodem pro svolání velkého protestu na sobotu za dva týdny je skutečnost, že 15. března skončí celonárodní debata, kterou vyvolal prezident Macron. Jejím cílem bylo mimo jiné reagovat na nespokojenost obyvatel, která se projevila ve zrodu hnutí žlutých vest. Podle Macronových odpůrců z řad protestního hnutí je ale debata jen "maškarádou" a "PR akcí".

V rámci šestnáctého kola demonstrací se žluté vesty sešly v Paříži u Vítězného oblouku a ve 12:30 vyrazily na pochod městem přes bulvár Champs-Élysées, na kterém sídlí prezidentský palác. Další facebooková skupina, prostřednictvím kterých se protesty organizují, vyzvala k uspořádání pikniku na Martově poli u Eiffelovy věže. Jiná skupina vyzvala k pochodu k sídlu televize BFMTV, kterou řada žlutých vest viní z neobjektivního zpravodajství v jejich neprospěch.

Demonstrace jsou hlášeny také v Lyonu, v severofrancouzském Lille, kde by se mají sejít i příznivci hnutí z Belgie, Německa, Nizozemska a Británie, v Rennes, kde jako již několikrát zakázala radnice demonstraci v centru města, dále také v Nantes či v Bordeaux, které je jednou z bašt žlutých vest na jihu země.

Účast na pravidelných demonstracích v posledních týdnech klesala. První únorovou sobotu se podle úřadů sešlo 58.600 lidí, druhou 51.400 a třetí už jen 41.500. Minulý týden účast opět mírně vzrostla na 46.600 demonstrantů. Žluté vesty pravidelně čísla zveřejňovaná ministerstvem vnitra zpochybňují. Podle nich například demonstrovalo minulou sobotu po celé Francii přes 120.000 lidí.

Příznivci hnutí žlutých vest protestují proti vládě a prezidentovi Macronovi každou sobotu od 17. listopadu loňského roku. Původně byl jejich hněv namířen proti plánovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí měnily. Nyní kritizují žluté vesty mnoho různých aspektů reformní politiky současné vlády.

Ničí radary, umírají lidé, říká ministr vnitra

Ve Francii byly od začátku protestů hnutí takzvaných žlutých vest loni v listopadu poškozeny nebo zcela zničeny tři čtvrtiny silničních radarů, oznámil ministr vnitra Christophe Castaner. Poničení přístrojů pro měření rychlosti pak dal v rozhovoru s televizí France 2 do souvislosti s vyšší úmrtností na silnicích letos v lednu.

"Zhruba 75 procent radarů bylo buď zničeno, nebo poškozeno či zneškodněno," prohlásil ministr. "A ano, je mezi tím přímá souvislost," dodal s odkazem na zvýšení úmrtnosti při nehodách o 3,9 procenta v lednu v porovnání se stejným měsícem loňského roku.

Příkladem jsou podle něj radary, které někdo zakryje igelitem. Ty potom sice přestanou pořizovat fotografie, ale nadále měří rychlost. V prosinci tak úřady podle ministra zaznamenaly čtyřikrát více přestupků, z toho nárůst překračování rychlosti o 400 procent. "A na konci toho všeho jsou mrtví," dodal Castaner. Stát podle něj vyjde obnova radarů na zhruba půl miliardy eur (téměř 13 miliard Kč).