V plamenech své dcery hledala marně. Život Pavlíny ze Schwarzenbergu utnula nečekaná tragédie
Publikováno: 28.3.2024
HISTORIE / Mezi dřevěnými trámy se houpají pověšené girlandy, zdi zdobí drapérie ze vzácných látek, všude se třepetají mušelínové závěsy. Mezi páry tančícími do rytmu hudby nechybí ani sám císař se svou chotí. Od neštěstí už dělí hosty slavnostního plesu pouhé okamžiky. Krásná a elegantní žena s urozenou krví, vzdělanou myslí, uměleckým nadáním, oddaná svému muži i dětem. Pavlína ze Schwarzenbergu beze zbytku naplňovala tehdejší představu ideální dámy. Její život ale příliš brzy ukončila nečekaná tragédie, která způsobila celé její rodině i okolí nenahraditelnou ztrátu. Vlastním jménem Paulina Karolina Iris z Arenbergu a Aerschotu se narodila na začátku září roku 1774 jako nejstarší dítě vévody Ludvíka Engelberta z Arenbergu a Louisy Pauliny, rozené vévodkyně de Brancas-Villars, hraběnky z Lauraguais. Kulisy jejího dětství tvořil zámek Heverlé a jeho okolí na území dnešní Belgie. S její matkou, typicky osvícenskou šlechtičnou, ji po celý život pojil vřelý vztah, dokonce spolu později i cestovaly, ač to u dívek té doby nebývalo vůbec běžné. Zvídavá dívenka Už jako malé děvčátko začala brzy vynikat nad ostatními dětmi svou bystrostí a zvídavostí. Její rodiče jí poskytli komplexní vzdělání, učila se cizím jazykům, krasopisu, hudbě, tanci, jízdě na koni a katechismu, věnovala se kresbě i čtení spisů francouzských osvícenců. Její studium vyvrcholilo poznávací cestou po Evropě, zakončenou pobytem v raně revoluční Paříži. „Pavlínina poznávací cesta po Francii v roce 1790 je možná vůbec první doložená cesta dívky. Cílem bylo ověřit si jazykové znalosti a seznámit se v praxi s tím, co se naučila doma i v klášteře,“ vypráví…