V reakci na střelbu v minulém týdnu zvažují v Německu zpřísnění zákonů ohledně držení zbraní

<img width="450" height="300" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/01/unnamed.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pexels" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/01/unnamed.jpg 450w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/01/unnamed-300x200.jpg 300w" sizes="(max-width: 450px) 100vw, 450px" />Zákony o držení zbraní v Německu, které je jednou z evropských zemí, kde zbraň vlastní nejvíc lidí, by se zřejmě mohly zpřísnit po masovém útoku v Hamburku, při kterém minulý týden zemřelo sedm lidí. Píše o tom deník britský deník <a href="https://www.theguardian.com/world/2023/mar/11/fury-in-germany-as-hamburg-shooting-brings-lax-gun-laws-into-focus">The Guardian.</a> Útok z minulého týdne, kdy pětatřicetiletý Philipp Fusz střílel v modlitebně Svědků Jehovových, vyvolává věčnou otázku, zda spolu jednotlivé části federálního systému dostatečně spolupracují a posiluje argumenty hlasů ve vládnoucí koalici, které chtějí zpřísňovat pravidla držení zbraní. Fusz, obchodní konzultant na volné noze, který sám církev Svědků Jehovových před osmnácti měsící opustil, měl v plánu zastřelit šestatřicet lidí uvnitř. Policie dorazila čtyři minuty po zavolání, zemřeli čtyři lidé. V zemi, kde je framgmentace politického systému často terčem stížností, se v případě Fusze nyní množí také pochybnosti o práci úřadů, které mají na starost dohled nad tím, kdo drží zbraně a kterým před dvěma měsíci přišel varovný dopis zpochybňující Fuszovo psychické zdraví. Ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) říká, že se bude chtít zabývat novelou zákona o přístupu ke zbraním. O novele se mluví od prosince, kdy bylo zadrženo 25 lidí podezřelých z plánování útoku na parlament. "Musíme se znovu podívat na ten zákon, jestli tam není něco, co by šlo udělat lépe," řekla v lednu. Přestože Německo má jedny z nejpřísnísnějších zákonů o držení zbraní v Evropě, má vysoký podíl lidí držících zbraň. Asi milion lidí tam legálně vlastní více než pět milionů zbraní. Většina z nich jsou sportovní střelci, lovci nebo myslivci. Přestože je násilí se zbraní spíše vzácné, každoročně tam zemře zastřelením kolem 155 lidí. To i přesto, že poslední dvě desetiletí se pravidla zpřísňovala. Poté, co v roce 2002 zemřelo šestnáct lidí během po střelbě ve škole v Erfurtu, zvýšil se například věkový limit pro držeí zbraně z osmnácti na jedndvacet let. Po útoku ve škole ve Winnendenu v jižním Německu byly zase zavedeny náhodné kontroly toho, jak mají lidé doma zbraně zabezpečeny a uloženy. Poté, co Tobias Rathjen, který byl diagnostikovaný jako trpící paranoidními přeludy, a přesto si mohl legálně pořídit zbraň, před třemi lety zabil devět lidí, byly zavedeny i psychologické kontroly.

#Hlavní stránka #Zprávy #Německo #zbraně

Publikováno: 12.3.2023

Zákony o držení zbraní v Německu, které je jednou z evropských zemí, kde zbraň vlastní nejvíc lidí, by se zřejmě mohly zpřísnit po masovém útoku v Hamburku, při kterém minulý týden zemřelo sedm lidí. Píše o tom deník britský deník The Guardian. Útok z minulého týdne, kdy pětatřicetiletý Philipp Fusz střílel v modlitebně Svědků Jehovových, vyvolává věčnou otázku, zda spolu jednotlivé části federálního systému dostatečně spolupracují a posiluje argumenty hlasů ve vládnoucí koalici, které chtějí zpřísňovat pravidla držení zbraní. Fusz, obchodní konzultant na volné noze, který sám církev Svědků Jehovových před osmnácti měsící opustil, měl v plánu zastřelit šestatřicet lidí uvnitř. Policie dorazila čtyři minuty po zavolání, zemřeli čtyři lidé. V zemi, kde je framgmentace politického systému často terčem stížností, se v případě Fusze nyní množí také pochybnosti o práci úřadů, které mají na starost dohled nad tím, kdo drží zbraně a kterým před dvěma měsíci přišel varovný dopis zpochybňující Fuszovo psychické zdraví. Ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) říká, že se bude chtít zabývat novelou zákona o přístupu ke zbraním. O novele se mluví od prosince, kdy bylo zadrženo 25 lidí podezřelých z plánování útoku na parlament. "Musíme se znovu podívat na ten zákon, jestli tam není něco, co by šlo udělat lépe," řekla v lednu. Přestože Německo má jedny z nejpřísnísnějších zákonů o držení zbraní v Evropě, má vysoký podíl lidí držících zbraň. Asi milion lidí tam legálně vlastní více než pět milionů zbraní. Většina z nich jsou sportovní střelci, lovci nebo myslivci. Přestože je násilí se zbraní spíše vzácné, každoročně tam zemře zastřelením kolem 155 lidí.

To i přesto, že poslední dvě desetiletí se pravidla zpřísňovala. Poté, co v roce 2002 zemřelo šestnáct lidí během po střelbě ve škole v Erfurtu, zvýšil se například věkový limit pro držeí zbraně z osmnácti na jedndvacet let. Po útoku ve škole ve Winnendenu v jižním Německu byly zase zavedeny náhodné kontroly toho, jak mají lidé doma zbraně zabezpečeny a uloženy. Poté, co Tobias Rathjen, který byl diagnostikovaný jako trpící paranoidními přeludy, a přesto si mohl legálně pořídit zbraň, před třemi lety zabil devět lidí, byly zavedeny i psychologické kontroly.