V roli sněžné skútristky: Nejdůležitější je volný palec, zahodit strach a řídit tělem

Kdo se bojí, ten se bude akorát trápit. Na sněžném skútru je potřeba zahodit strach a pořádně za to zabrat.

Publikováno: 13.2.2020

V roli sněžné skútristky: Nejdůležitější je volný palec, zahodit strach a řídit tělem

Zatímco za volantem auta a s čerstvým řidičákem v kapse je lepší nejdřív postupně sbírat zkušenosti, jet tak akorát rychle, abyste si byli jistí tím, co uděláte a jak pohotově zareagujete, recept, jak se naučit na sněžném skútru, má trochu jiný postup.

Vím to, protože jsem si za jeho řídítka sedla poprvé. Se zkušenostmi z motorek nebo silničních skútrů, které se rozhodně hodí. "Naučit se to trvá u každého jinak dlouho, ale tak, aby jel sebejistě a rychleji, to zabere i tři dny," říká mi instruktor firmy Polaris, který občas nováčky zaučuje.

Nejdůležitější zjištění? Mít zcela volný a klidný pravý palec k ovládání páčky plynu. Zní to banálně, ale když poskakujete na sněžných boulích, zpočátku to snadné není. A také je potřeba jet, v nízkých rychlostech se stroj ovládá ze všeho nejhůř. Manévrování a zatáčení, to všechno potřebuje rychlost. A pak to jde najednou mnohem, mnohem snadněji. Vyparkovávat se skútrem včetně couvání chce sílu v rukách.

A jak se pozná, že už se se skútrem sžíváte? Začnete používat tělo. Stejně jako na motorce, elegantně, jemně využívat váhu na vykroužení zatáček. Lyže je totiž potřeba do sněhu zakrojit, ne se prát s řídítky. Sněhu v okolí Horních Míseček bylo při naší jízdě zoufale málo, ale věřím, že jízda na skútru v prašanu, někde za polárním kruhem, by byl zážitek, na který se jen tak nezapomene. A zvládnou to i holky.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace