V USA zaÄaly volby, Trumpovi hrozà výprask. Demokraté doufajà v âmodré tsunamiâ
Publikováno: 3.11.2026
KOMENTÃÅ / V úterý 3. listopadu zaÄaly pro AmeriÄany takzvané midterms: tedy volby SnÄmovny reprezentantů, tÅetiny Senátu a Äásti guvernérů, které se konajà vždy uprostÅed prezidentského mandátu. Trumpovy republikány pÅitom může Äekat výprask, jaký si donedávna ani neumÄli pÅedstavit â pokud se ovÅ¡em průzkumy zásadnÄ nezmýlily. Nálada ve Spojených státech rozhodnÄ Trumpovi a vládnà Republikánské stranÄ nepÅeje. Prezident zklamal Äást svých voliÄů už pÅedtÃm, než se pustil do vojenského dobrodružstvà s Ãránem a poruÅ¡il tak jeden ze zásadnÃch pÅedvolebnÃch slibů: no new wars (âžádné nové válkyâ). Nespokojenost vyvolaly též brutálnà zásahy imigraÄnà policie ICE nebo neochota zveÅejnit vÅ¡echny dokumenty v kauze Jeffreyho Epsteina. NÄkolikamÄsÃÄnà letecké a námoÅnà taženÃ, které vedlo k uzavÅenà Hormuzského průlivu, způsobilo závratné zvýšenà cen pohonných hmot a Trumpova popularita se následkem toho propadla na pouhých 30 procent. SrovnatelnÄ nÃzkou úroveÅ podpory mÄl tÄsnÄ pÅed midterms naposledy Harry Truman v roce 1946. Cenu za Trumpovu nepopularitu ovÅ¡em nezaplatà sám prezident, který stejnÄ nemůže být za dva roky zvolen potÅetÃ, ale kandidáti jeho Republikánské strany. Ti totiž musà neÄekanÄ bojovat i v tradiÄnÄ ârudýchâ (tedy v americkém kontextu republikánských) jižanských státech. Konec ârudéhoâ Texasu Vrásky na Äele dÄlá republikánům zejména situace v Texasu, ze kterého vzeÅ¡la mimo jiné mocná dynastie Bushů. Obyvatelé druhého nejlidnatÄjÅ¡Ãho amerického státu, jehož ekonomika je sama o sobÄ vÄtÅ¡Ã než ta italská nebo ruská, si naposledy zvolili demokratického guvernéra v roce 1990 a senátora jeÅ¡tÄ o dva roky dÅÃve. Nynà ale hrozÃ, že se demokratům podaÅà ovládnout obÄ tyto pozice. ZvláštÄâ¦