Vakcínu už máme, kdy se ale náš život vrátí k normálu?

<img width="1624" height="916" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Twitter AČR" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5.jpg 1624w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5-1024x578.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5-768x433.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5-1536x866.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/01/bbb-5-850x480.jpg 850w" sizes="(max-width: 1624px) 100vw, 1624px" />Povolení vakcíny a rozběhnutí očkovacího procesu s sebou přineslo naději na návrat k běžnému životu. Jak dlouho však bude trvat než se populace naočkuje a situace se navrátí do stavu připomínající ten normální? Aby se Česká republika koronaviru naprosto zbavila, museli bychom dosáhnout kolektivní imunity. To je stav, kdy je proti viru imunní tak velká část populace, že se vir již není schopen dostatečně šířit, a vymře. Obecně se předpokládá, že u COVIDu je tato hranice mezi 60-70 %. V USA však již mnozí vědci, včetně uznávaného imunologa Anthony Fauciho, své odhady zvýšili. Fauci přiznal deníku New York Times, že své původní odhady učinil záměrně velmi nízké, aby potřebné číslo nepůsobilo demotivujícím dojmem. Pokud by se zdálo nedosažitelně vysoké, je možné, že by se řada obyvatel rozhodla nenaočkovat. Odhad postupně zvyšoval s tím, jak se ve Spojených státech ochota se očkovat zvyšovala. To poukazuje na to, že by se většina odhadů mohla schválně přiklánět spíše k nižším úrovním, aby se tak zvýšila touha populace po očkování. Nikdo si totiž není jistý tím, kde se skutečná hranice kolektivní imunity nachází a odhady jsou jen velmi hrubé. Podle Fauciho je realistická hranice nejspíše někde mezi 70 a 90 %. To už je ovšem velmi vysoké číslo, kterého v České republice rozhodně nebude jednoduché dosáhnout. Z prosincových výzkumů agentury STEM a Median totiž vyplývá, že pouhých 40 % obyvatel se chce nechat naočkovat, 45 % nechce a 15 % je zatím nerozhodnutých. Příznivé však je, že například v USA se zájem o vakcínu s jejím postupným šířením zvyšoval, což zachovává alespoň nějakou naději na dosáhnutí kolektivní imunity Tři scénáře vývoje Hlavním předpokladem zvýšení ochoty nechat se naočkovat je ale účinná vládní propagace. Té jsme se u nás zatím nedočkali. Naše vláda v tomto ohledu, podobně jako v distribuci vakcín, naprosto selhala. Soudě dle jejího dosavadního počínání lze jen těžko předpokládat, že by stávající vláda byla schopna vést tak efektivní kampaň, abychom dosáhli potřebné proočkovanosti 70 až 90 procent. Šance, že se koronaviru naprosto zbavíme dříve než za pár let, je mizivá. Otázkou tedy spíše je, jak se změní život poté, co dojde k naočkování té poloviny populace, která má o vakcínu zájem. K tomu by podle slov ministra zdravotnictví Blatného mohlo dojít někdy ke konci léta. Je však dosti možné, že k tomu díky nedostatku vakcíny v EU nebo špatné organizaci očkování dojde až později. Pokud by byla naočkovaná polovina národa, bylo by šíření viru výrazně pomalejší. Pokud by se tedy vláda stále držela podobného systému jako nyní, nejspíše bychom se mohli držet na některé z nižších úrovní stupně PES. Nejdůležitější otázkou však bude, jak se vláda k situaci postaví ve chvíli, kdy bude naočkovaný každý, kdo o to stál. Možné jsou tři scénáře. První možností je, že budeme nadále nuceni žít s omezujícími opatřeními. Ty by ale díky nižšímu počtu nakažených byly mnohem mírnější. Taková situace by panovala, dokud by se podstatná část zbývající populace nebyla ochotna naočkovat, k čemuž by dokonce nikdy nemuselo dojít. Druhou, radikálnější možností, by bylo zrušení všech opatření v duchu hesla „Kdo se bojí, ať se nechá očkovat.“ Takový scénář s sebou ale i přes určitou proočkovanost nese riziko opětovného navýšení počtu nakažených. Proto se této situaci vláda pravděpodobně bude snažit vyhnout, jelikož s sebou nese riziko přetížení zdravotnického systému. Poslední, nejpravděpodobnější variantou je selektivní omezování těch, kteří se očkovat nenechají. Člověk by bez očkování například nemohl cestovat do zahraničí nebo navštěvovat kina či divadla. Vláda by tak na neočkované postupně vyvíjela větší tlak a snažila se je restrikcemi přimět k vakcinaci. Lze očekávat, že by tímto způsobem nakonec donutila potřebnou většinu k tomu, aby se nechala očkovat a koronavirus tak mohl z našich životů zmizet nadobro. * * * Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (<a href="https://inev.cz" target="_blank" rel="noopener noreferrer">INEV</a>) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit <a href="https://www.darujme.cz/projekt/1203037" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #chyby při očkování #COVID-19 #nouzový stav #očkovací strategie #očkování

Publikováno: 18.1.2021

Povolení vakcíny a rozběhnutí očkovacího procesu s sebou přineslo naději na návrat k běžnému životu. Jak dlouho však bude trvat než se populace naočkuje a situace se navrátí do stavu připomínající ten normální? Aby se Česká republika koronaviru naprosto zbavila, museli bychom dosáhnout kolektivní imunity. To je stav, kdy je proti viru imunní tak velká část populace, že se vir již není schopen dostatečně šířit, a vymře. Obecně se předpokládá, že u COVIDu je tato hranice mezi 60-70 %. V USA však již mnozí vědci, včetně uznávaného imunologa Anthony Fauciho, své odhady zvýšili. Fauci přiznal deníku New York Times, že své původní odhady učinil záměrně velmi nízké, aby potřebné číslo nepůsobilo demotivujícím dojmem. Pokud by se zdálo nedosažitelně vysoké, je možné, že by se řada obyvatel rozhodla nenaočkovat. Odhad postupně zvyšoval s tím, jak se ve Spojených státech ochota se očkovat zvyšovala. To poukazuje na to, že by se většina odhadů mohla schválně přiklánět spíše k nižším úrovním, aby se tak zvýšila touha populace po očkování. Nikdo si totiž není jistý tím, kde se skutečná hranice kolektivní imunity nachází a odhady jsou jen velmi hrubé. Podle Fauciho je realistická hranice nejspíše někde mezi 70 a 90 %. To už je ovšem velmi vysoké číslo, kterého v České republice rozhodně nebude jednoduché dosáhnout. Z prosincových výzkumů agentury STEM a Median totiž vyplývá, že pouhých 40 % obyvatel se chce nechat naočkovat, 45 % nechce a 15 % je zatím nerozhodnutých. Příznivé však je, že například v USA se zájem o vakcínu s jejím postupným šířením zvyšoval, což zachovává alespoň nějakou naději na dosáhnutí kolektivní imunity Tři scénáře vývoje Hlavním předpokladem zvýšení ochoty nechat se naočkovat je ale účinná vládní propagace. Té jsme se u nás zatím nedočkali. Naše vláda v tomto ohledu, podobně jako v distribuci vakcín, naprosto selhala. Soudě dle jejího dosavadního počínání lze jen těžko předpokládat, že by stávající vláda byla schopna vést tak efektivní kampaň, abychom dosáhli potřebné proočkovanosti 70 až 90 procent. Šance, že se koronaviru naprosto zbavíme dříve než za pár let, je mizivá. Otázkou tedy spíše je, jak se změní život poté, co dojde k naočkování té poloviny populace, která má o vakcínu zájem. K tomu by podle slov ministra zdravotnictví Blatného mohlo dojít někdy ke konci léta. Je však dosti možné, že k tomu díky nedostatku vakcíny v EU nebo špatné organizaci očkování dojde až později. Pokud by byla naočkovaná polovina národa, bylo by šíření viru výrazně pomalejší. Pokud by se tedy vláda stále držela podobného systému jako nyní, nejspíše bychom se mohli držet na některé z nižších úrovní stupně PES. Nejdůležitější otázkou však bude, jak se vláda k situaci postaví ve chvíli, kdy bude naočkovaný každý, kdo o to stál. Možné jsou tři scénáře. První možností je, že budeme nadále nuceni žít s omezujícími opatřeními. Ty by ale díky nižšímu počtu nakažených byly mnohem mírnější. Taková situace by panovala, dokud by se podstatná část zbývající populace nebyla ochotna naočkovat, k čemuž by dokonce nikdy nemuselo dojít. Druhou, radikálnější možností, by bylo zrušení všech opatření v duchu hesla „Kdo se bojí, ať se nechá očkovat.“ Takový scénář s sebou ale i přes určitou proočkovanost nese riziko opětovného navýšení počtu nakažených. Proto se této situaci vláda pravděpodobně bude snažit vyhnout, jelikož s sebou nese riziko přetížení zdravotnického systému. Poslední, nejpravděpodobnější variantou je selektivní omezování těch, kteří se očkovat nenechají. Člověk by bez očkování například nemohl cestovat do zahraničí nebo navštěvovat kina či divadla. Vláda by tak na neočkované postupně vyvíjela větší tlak a snažila se je restrikcemi přimět k vakcinaci. Lze očekávat, že by tímto způsobem nakonec donutila potřebnou většinu k tomu, aby se nechala očkovat a koronavirus tak mohl z našich životů zmizet nadobro.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.