Válečný zločinec po boku dalších autoritářů, nebo legitimní prezident. Putin přinesl Západu další dilema
Publikováno: 28.2.2024
ANALÝZA / Ruskou federaci a současného šéfa Kremlu Vladimira Putina v polovině března čekají prezidentské volby, ve kterých snad nikdo nepochybuje o tom, že obhájí svůj mandát. Právě to je jedním z důvodů, proč někteří ruští opoziční politici spolu s těmi ze západního světa požadují, aby Západ po březnu letošního roku prohlásil Putina za nelegitimního prezidenta. Míč je nyní na straně Západu, který se musí rozhodnou, jak v případě ruských voleb postupovat. O tom, že březnové prezidentské volby ve skutečnosti nejsou volbami, pod podmínkou anonymity otevřeně mluví někteří lidé přímo z okolí současného šéfa Kremlu. Pro úřady podle nich bude „velice jednoduché“ Putinovi připsat potřebná procenta. „Tohle už nejsou volby, ale vysoce technická procedura,“ řekl jeden z kremelských insiderů ruskému opozičnímu webu Meduza. Vladimir Putin je u moci – ať už jako prezident, nebo předseda ruské vlády – od poloviny roku 1999. Po abdikaci tehdejšího prezidenta Borise Jelcina se z ruského premiéra stal úřadujícím prezidentem. Svůj nový post obhájil ve volbách v roce 2000 a od té doby nepřetržitě vládne Rusku. Pokud v březnu letošního roku opět zvítězí a odslouží si celé šestileté funkční období, bude Rusku bude vládnout více než 30 let, déle než kterýkoli jiný ruský nebo sovětský vůdce od dob cara Petra Velikého, který zemřel v roce 1721. Žádný protiválečný kandidát nebude V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stát nemělo. „Prezident Putin je v naší zemi…