Válka je drahá. Putin bojuje s inflací, ale obětuje kvůli tomu ruskou ekonomiku
Publikováno: 14.2.2026
Kreml podle ekonomického analytika Sergeje Šelina proměnil boj proti inflaci v kvaziideologii. V komentáři pro server The Moscow Times tvrdí, že přísná měnová politika není technokratickou nutností, ale vědomou volbou Vladimira Putina, který se snaží udržet moc i za cenu ekonomického zpomalení. Od února 2022 Rusko zavádí mimořádně tvrdá opatření proti růstu cen. „Nevypadá to jako rozhodnutí, ale jako přirozená politika, o níž se nedá pochybovat. Ale není tomu tak. Jde o rozhodnutí,“ píše Šelin. Během čtyř let války (2022 až 2025) vzrostly spotřebitelské ceny v Rusku o třicet devět procent, zatímco na Ukrajině o šedesát jedna procent. V Izraeli činila inflace v letech 2023 až 2025 jedenáct procent, v Íránu nejméně dvě stě procent. Rusko sice nebylo tak úspěšné jako Izrael, ale podle Šelina vyvinulo mimořádné úsilí. Na konci roku 2025 činil rozdíl mezi úrokovou sazbou (šestnáct procent) a inflací (pět celých šest desetin procenta) deset celých čtyři desetiny procentního bodu. Na Ukrajině byl rozdíl sedm celých pět desetin, v Izraeli jen jeden celý čtyři desetiny. Moskva přitom válku financuje téměř výhradně z domácích zdrojů, bez zahraničních půjček a grantů a pod tíhou sankcí. Tvrdá linie bývá spojována s guvernérkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou, která stojí v čele instituce od roku 2013. Už v roce 2015 vyhlásila cíl čtyřprocentní inflace a letos znovu potvrdila, že se k němu chce v roce 2026 vrátit. Časopis The Economist ji v době vrcholící války chválil s…