Válka mění pohled Ukrajinců na vlastní dějiny

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/profimedia-0731371517.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/profimedia-0731371517.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/profimedia-0731371517-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/profimedia-0731371517-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/10/profimedia-0731371517-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><strong>Již tradičně se 14. října slavil Den obránců a obránkyň Ukrajiny. Součástí oslav je i udílení státních vyznamenání, včetně toho nejvyššího, řádu Hrdina Ukrajiny. A tak ukrajinský prezident Zelenskyj podepsal i dekret o vyznamenání Myroslava Symčyče. To jméno většině Čechů nic neřekne, ale v kontextu aktuální války Ruska proti Ukrajině jde o významné symbolické gesto.</strong> Pojem „banderovec“ pochází z meziválečného období, kdy se na západní Ukrajině, která byla tehdy součástí Polska, probouzelo hnutí radikálního nacionalismu. Jak to už v dějinách bývá, i toto hnutí, které se formovalo v rámci Ukrajinské vojenské organizace a později Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), se začalo štěpit. V čele radikálního křídla stanul mladý a nekompromisní Stepan Bandera. Jeho příjmení se stalo strašákem pro celé generace. Sovětská propaganda označovala za „banderovce“ kohokoli, kdo se hlásil k jakékoli formě ukrajinského vlastenectví. Opoziční básníci, lidskoprávní aktivisté, nebo prostě jen Ukrajinci, kteří se hlásili k ukrajinské národní identitě – to všechno byli „banderovci“. Bandera, muž drobné postavy s viditelnou pleší, měl nahánět hrůzu. Po celá desetiletí byl sovětským občanům předkládán obraz ukrajinských nacionalistů v čele se Stepanem Banderou jako krvežíznivých „přisluhovačů fašistů“, „antisemitů“ a „zrádců lidu“. Bandera se stal natolik hrůzostrašnou figurou, že ani šedesát let po jeho smrti se bez něj neobejde snad žádný projev ruského prezidenta Putina. Historické klišé o ukrajinských nacionalistech jako „fašistech“ přežilo pád Sovětského svazu a zůstalo nejen v kolektivním povědomí Rusů, ale i mnoha Ukrajinců. Dokonce i někteří čeští politici si oblíbili připomínání „banderovců“ bez ohledu na to, že jde o pojem zavádějící. Ukrajinský integrální nacionalismus Pro pochopení fenoménu ukrajinského integrálního nacionalismu lze čtenářům doporučit knihu českého historika Davida Svobody Jablko z oceli. Bandera samozřejmě nebyl žádný liberál ani demokrat, ale jeho cíl byl zřejmý: toužil po nezávislé Ukrajině, a to za jakoukoli cenu. Proto ani na dnešní Ukrajině rozhodně není vnímán jednoznačně. Zároveň po sobě zanechal jasný odkaz – za nezávislost...

#Hlavní stránka #Týdeník FORUM #rusko-ukrajinská válka #Ukrajina

Publikováno: 22.10.2022

Již tradičně se 14. října slavil Den obránců a obránkyň Ukrajiny. Součástí oslav je i udílení státních vyznamenání, včetně toho nejvyššího, řádu Hrdina Ukrajiny. A tak ukrajinský prezident Zelenskyj podepsal i dekret o vyznamenání Myroslava Symčyče. To jméno většině Čechů nic neřekne, ale v kontextu aktuální války Ruska proti Ukrajině jde o významné symbolické gesto. Pojem „banderovec“ pochází z meziválečného období, kdy se na západní Ukrajině, která byla tehdy součástí Polska, probouzelo hnutí radikálního nacionalismu. Jak to už v dějinách bývá, i toto hnutí, které se formovalo v rámci Ukrajinské vojenské organizace a později Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), se začalo štěpit. V čele radikálního křídla stanul mladý a nekompromisní Stepan Bandera. Jeho příjmení se stalo strašákem pro celé generace. Sovětská propaganda označovala za „banderovce“ kohokoli, kdo se hlásil k jakékoli formě ukrajinského vlastenectví. Opoziční básníci, lidskoprávní aktivisté, nebo prostě jen Ukrajinci, kteří se hlásili k ukrajinské národní identitě – to všechno byli „banderovci“. Bandera, muž drobné postavy s viditelnou pleší, měl nahánět hrůzu. Po celá desetiletí byl sovětským občanům předkládán obraz ukrajinských nacionalistů v čele se Stepanem Banderou jako krvežíznivých „přisluhovačů fašistů“, „antisemitů“ a „zrádců lidu“. Bandera se stal natolik hrůzostrašnou figurou, že ani šedesát let po jeho smrti se bez něj neobejde snad žádný projev ruského prezidenta Putina. Historické klišé o ukrajinských nacionalistech jako „fašistech“ přežilo pád Sovětského svazu a zůstalo nejen v kolektivním povědomí Rusů, ale i mnoha Ukrajinců. Dokonce i někteří čeští politici si oblíbili připomínání „banderovců“ bez ohledu na to, že jde o pojem zavádějící. Ukrajinský integrální nacionalismus Pro pochopení fenoménu ukrajinského integrálního nacionalismu lze čtenářům doporučit knihu českého historika Davida Svobody Jablko z oceli. Bandera samozřejmě nebyl žádný liberál ani demokrat, ale jeho cíl byl zřejmý: toužil po nezávislé Ukrajině, a to za jakoukoli cenu. Proto ani na dnešní Ukrajině rozhodně není vnímán jednoznačně. Zároveň po sobě zanechal jasný odkaz – za nezávislost...