Válka na Ukrajině? Přestaňme se navzájem plácat po zádech a předstírat, že si Západ vede skvěle
Publikováno: 19.5.2024
KOMENTÁŘ / Ruské „odlehčovací“ ofenzivy ohrožující Charkov a Sumy v dohledné době nemíří k výrazným územním ziskům. Zrychlují však vyčerpávání ukrajinských záloh a povedou k rychlému zhoršení situace na Donbasu. Tedy pro začátek. Michael Kofman a Rob Lee v komentáři pro New York Times varují, že ofenziva u Charkova stupňuje tři hlavní současné problémy ukrajinské obrany. Jde o nedostatek ozbrojeného personálu, munice a vhodně navržených a umístěných opevnění. Situace v zásobování municí se přinejmenším přechodně zlepší – zčásti díky české muniční iniciativě, zčásti kvůli nárůstu výroby v Evropě, zčásti v důsledku dubnového schválení balíku americké pomoci, jenž by měl obráncům vydržet zhruba rok. Pokud by se podařilo vyřešit problémy v protivzdušné obraně, Ukrajina by přispěla k překonání mrtvého bodu vlastním produkčním úsilím. Bohužel doufat, že bez výrazného navýšení výroby protiletadlových systémů na Západě se podaří rozjet ukrajinský průmysl, znamená lhát si do kapsy. Stále efektivnější ruské letecké a raketové útoky na energetickou infrastrukturu i samotné podniky takové úsilí přinejmenším podvážou, pokud rovnou nezpůsobí jeho neúspěch. Souběžně se ruské letecké a raketové útoky budou stávat stále větším problémem pro logistiku ukrajinských jednotek, protože Rusko postupně získává kapacity ničit cíle na celém ukrajinském území, bohužel včetně pohyblivých cílů. Ve chvíli, kdy alespoň zčásti překonáme západní zaostávání ve výrobě dělostřeleckých granátů, kterou jsme nedokázali zorganizovat včas a v potřebném rozsahu, se již novým hlavním problémem stane výroba prostředků protivzdušné obrany. Protože v této oblasti Západ vesměs spal na vavřínech zhruba od roku 1991, jedná se o výraznou strukturální slabinu. Po české…