Válka na Ukrajině tvrdě doléhá na česká nezávislá média

<p><img width="808" height="461" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/09/bbb-55.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pixabay/AndyLeungHK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/09/bbb-55.jpg 808w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/09/bbb-55-300x171.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/09/bbb-55-768x438.jpg 768w" sizes="(max-width: 808px) 100vw, 808px" /></p><strong>Na soukromé nezávislé žurnalistické projekty po covidu tvrdě doléhá i válka na Ukrajině. Inzerce ubývá, mecenášství se logicky zaměřuje na oběti války. A vláda? Řeší maximálně to, jak do rad dohlížejících na Českou televizi a Český rozhlas dosadit své lidi.</strong> Novináři, kteří se nenechali zkorumpovat Andrejem Babišem, oligarchy či ruskými a čínskými tajnými službami, výrazně přispěli k úspěchu demokratických stran v posledních sněmovních volbách, napsal jsem před pár měsíci v sloupku pro týdeník Forum v souvislosti s analýzou vládního programového prohlášení. Konkrétněji jeho bodů, které se týkají pětikoaličních plánů v mediální oblasti. Končil jsem konstatováním, že se vláda plánuje zaměřit toliko na veřejnoprávní média a ku škodě kvality tuzemské demokracie zcela opomíjí média soukromá: „Fiala a spol. se chtějí chvályhodně zaměřit na zlepšení financí veřejnoprávních vysílatelů a na obsazování dohlížejících rad kvalitnějšími kandidáty. Na soukromá svobodná média však kabinet zcela zapomněl. Přes to, že je u moci i díky jejich osm let trvajícímu vzdoru. Přes to, že hrály, hrají a budou hrát klíčovou roli v boji o kvalitu i budoucnost naší demokracie. Dovolím si to nazvat prvním velkým kiksem nastupujícího kabinetu.“ Nově si k tomu dovolím dodat, že na soukromé nezávislé žurnalistické projekty po covidu tvrdě doléhá i válka na Ukrajině. Inzerce ubývá, mecenášství se logicky zaměřuje na oběti války. A vláda? Řeší maximálně to, jak do rad dohlížejících na Českou televizi a Český rozhlas dosadit své lidi. Vyčistit rady V minulém týdnu ministr kultury Martin Baxa představil jediný letos plánovaný legislativní počin týkající se médií – návrhy novel týkající se České televize a Českého rozhlasu. Jeho úřad k tomu vydal i tiskovou zprávu s nadpisem „Novely dají veřejnoprávním médiím trvalou stabilitu“. V čem má ona „trvalá stabilita“ spočívat? Prý v tom, že třetinu radních dohlížejících na fungování ČT a ČRo nově má volit Senát. Až dosud byla volba v rukou poslanců. A pak v tom, že nově nemá existovat možnost odvolat celou radu, nýbrž jen konkrétního radního. „Jedním z cílů celé novely je větší odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům nebo snahám o jejich ovlivňování ze strany příznivců nedemokratických režimů,“ nechal se slyšet ministr Baxa a neváhal přitom argumentovat válkou na Ukrajině. Jenže jádro pudla navrhovaných novel je skryto v detailu – budou-li nově volit část radních i senátoři, musí po jejich přijetí skončit všichni dosavadní členové rad ČT a ČRo. A jsme u staré dobré představy většiny polistopadových vlád: veřejnoprávní média jsou tu od toho, aby nám co nejméně překážela a ještě lépe – aby nám dobře sloužila. A jak na to? Přes členy dohlížejících rad, kteří mají v rukou osud klíčových osob – generálních ředitelů. Nejde o nezávislost ČT a ČRo nebo o „trvalou stabilitu“, ale o jejich zkrocení či lépe řečeno podmanění aktuální moci. Tahle tendence je vlastní nejen Andreji Babišovi, Tomio Okamurovi či již nyní již neparlamentním komunistům. Zjevně je bohužel zakódována v genech všech politických stran či hnutí, včetně těch, které tvoří současnou pětikoalici. Představená novela bohužel řeší jen výměnu "starých" (rozuměj babišovsko-okamurovsko-komunistických) za "nové" (rozuměj pětikoaličních). Vůbec se naopak nezabývá udržitelných financováním veřejnoprávních vysílatelů, které nejlépe zaručí jejich maximální možnou nezávislost na vládě. Prý nejdříve v roce 2023... Nic nového pod sluncem Všechny ty demokratické ženy a muži byli ochotni něco pro svobodná média udělat toliko v časech posedávání v opozičních lavicích. V časech, ve kterých jejich slova nemusely a z logiky síly v zákonodárném sboru ani namohly následovat konkrétní činy. Když je voliči - i díky dlouholeté kvalitní práci novinářů, kteří se nenechali zkorumpovat Andrejem Babišem a dalšími oligarchy - poslali do vlády, ke starým proklamacím se přestávají znát. Nic nového pod sluncem, přesto je nutné to znovu a znovu připomínat. Nezávislá a kritická novinařina se nikdy nebude hřát v přízni mocných. Což ovšem neznamená rezignaci na neustálé připomínání úlohy svobodné žurnalistiky v demokracii. A na tlak po jejím co nejsilnějším legislativním ukotvení.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Mediální rady #senát #svoboda slova

Publikováno: 17.3.2022

Na soukromé nezávislé žurnalistické projekty po covidu tvrdě doléhá i válka na Ukrajině. Inzerce ubývá, mecenášství se logicky zaměřuje na oběti války. A vláda? Řeší maximálně to, jak do rad dohlížejících na Českou televizi a Český rozhlas dosadit své lidi. Novináři, kteří se nenechali zkorumpovat Andrejem Babišem, oligarchy či ruskými a čínskými tajnými službami, výrazně přispěli k úspěchu demokratických stran v posledních sněmovních volbách, napsal jsem před pár měsíci v sloupku pro týdeník Forum v souvislosti s analýzou vládního programového prohlášení. Konkrétněji jeho bodů, které se týkají pětikoaličních plánů v mediální oblasti. Končil jsem konstatováním, že se vláda plánuje zaměřit toliko na veřejnoprávní média a ku škodě kvality tuzemské demokracie zcela opomíjí média soukromá: „Fiala a spol. se chtějí chvályhodně zaměřit na zlepšení financí veřejnoprávních vysílatelů a na obsazování dohlížejících rad kvalitnějšími kandidáty. Na soukromá svobodná média však kabinet zcela zapomněl. Přes to, že je u moci i díky jejich osm let trvajícímu vzdoru. Přes to, že hrály, hrají a budou hrát klíčovou roli v boji o kvalitu i budoucnost naší demokracie. Dovolím si to nazvat prvním velkým kiksem nastupujícího kabinetu.“ Nově si k tomu dovolím dodat, že na soukromé nezávislé žurnalistické projekty po covidu tvrdě doléhá i válka na Ukrajině. Inzerce ubývá, mecenášství se logicky zaměřuje na oběti války. A vláda? Řeší maximálně to, jak do rad dohlížejících na Českou televizi a Český rozhlas dosadit své lidi. Vyčistit rady V minulém týdnu ministr kultury Martin Baxa představil jediný letos plánovaný legislativní počin týkající se médií – návrhy novel týkající se České televize a Českého rozhlasu. Jeho úřad k tomu vydal i tiskovou zprávu s nadpisem „Novely dají veřejnoprávním médiím trvalou stabilitu“. V čem má ona „trvalá stabilita“ spočívat? Prý v tom, že třetinu radních dohlížejících na fungování ČT a ČRo nově má volit Senát. Až dosud byla volba v rukou poslanců. A pak v tom, že nově nemá existovat možnost odvolat celou radu, nýbrž jen konkrétního radního. „Jedním z cílů celé novely je větší odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům nebo snahám o jejich ovlivňování ze strany příznivců nedemokratických režimů,“ nechal se slyšet ministr Baxa a neváhal přitom argumentovat válkou na Ukrajině. Jenže jádro pudla navrhovaných novel je skryto v detailu – budou-li nově volit část radních i senátoři, musí po jejich přijetí skončit všichni dosavadní členové rad ČT a ČRo. A jsme u staré dobré představy většiny polistopadových vlád: veřejnoprávní média jsou tu od toho, aby nám co nejméně překážela a ještě lépe – aby nám dobře sloužila. A jak na to? Přes členy dohlížejících rad, kteří mají v rukou osud klíčových osob – generálních ředitelů. Nejde o nezávislost ČT a ČRo nebo o „trvalou stabilitu“, ale o jejich zkrocení či lépe řečeno podmanění aktuální moci. Tahle tendence je vlastní nejen Andreji Babišovi, Tomio Okamurovi či již nyní již neparlamentním komunistům. Zjevně je bohužel zakódována v genech všech politických stran či hnutí, včetně těch, které tvoří současnou pětikoalici. Představená novela bohužel řeší jen výměnu "starých" (rozuměj babišovsko-okamurovsko-komunistických) za "nové" (rozuměj pětikoaličních). Vůbec se naopak nezabývá udržitelných financováním veřejnoprávních vysílatelů, které nejlépe zaručí jejich maximální možnou nezávislost na vládě. Prý nejdříve v roce 2023... Nic nového pod sluncem Všechny ty demokratické ženy a muži byli ochotni něco pro svobodná média udělat toliko v časech posedávání v opozičních lavicích. V časech, ve kterých jejich slova nemusely a z logiky síly v zákonodárném sboru ani namohly následovat konkrétní činy. Když je voliči - i díky dlouholeté kvalitní práci novinářů, kteří se nenechali zkorumpovat Andrejem Babišem a dalšími oligarchy - poslali do vlády, ke starým proklamacím se přestávají znát. Nic nového pod sluncem, přesto je nutné to znovu a znovu připomínat. Nezávislá a kritická novinařina se nikdy nebude hřát v přízni mocných. Což ovšem neznamená rezignaci na neustálé připomínání úlohy svobodné žurnalistiky v demokracii. A na tlak po jejím co nejsilnějším legislativním ukotvení.