Válka není jen střílení. Západ by měl konečně pochopit podstatu moderních válečných konfliktů
Publikováno: 27.4.2023
KOMENTÁŘ / Co spojuje války ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku? Šlo o přesvědčivá taktická vítězství, která korunovala strategická porážka. Pokud nemá válka na Ukrajině dopadnout obdobně, je nutné v širokém povědomí společností demokratického Západu změnit zažité, avšak příliš úzké, zastaralé a neadekvátní chápání toho, co vůbec znamená slovo „válka“. Většina lidí na Západě chová naivní představu, že „válka“ je činností, kterou vykonávají vojáci nasazení u bojových jednotek. „Válka“ je, když se střílí. Jinak je „mír“. Baltské nebo skandinávské země arci chápou, že „mír“ v sousedství imperiálního Ruska vyžaduje mnohem více než jen vojenskou připravenost. A že je přinejmenším nutné, aby vzdělávací systém vybavil celou populaci kvalitní mediální gramotností, a otupil tak ostří nepřátelskou mocností vedené dezinformační války. Bohužel, Česká republika stále trvá na tom, že i tyto minimální válečné lekce bude zcela ignorovat. Politici a profesionální vojáci Západu zase sami sebe většinově přesvědčili, že mobilizační modely navazující na tradice francouzské revoluce, modely zahrnující celospolečenské úsilí, jsou údajně v současných podmínkách „neefektivní“ a měly by být zcela opuštěny. Bohužel, oba závěry jsou nesmírně zjednodušující. Zužovat válčení jen na rovinu fyzických ozbrojených střetů znamená podléhat představám, které byly v Evropě aktuální naposledy před rokem 1789, a pak ještě dejme tomu během 50. a 60. let 19. století. Většina konfliktů mimo zmíněná období zahrnovala mnohem širší zapojení celých společností – a pokud by to některá ze stran nedokázala pochopit a přijmout, musela by prohrát. Revolucionizace vojenství? Západní politici a vojenští experti se většinově fixují na závěr, že v době výrazného nárůstu složitosti…