Varšavské povstání: 63 dní polského hrdinství, které skončily krveprolitím
Publikováno: 1.8.2026
HISTORIE / Dne 1. srpna 1944 v 17 hodin odpoledne zazněly ve Varšavě první výstřely. Polská Zemská armáda (Armia Krajowa) zahájila největší ozbrojené povstání proti nacistickému Německu na okupovaném evropském území. Povstalci chtěli osvobodit hlavní město dříve, než do něj vstoupí Rudá armáda, a dokázat, že Polsko je schopné obnovit vlastní státnost. Místo vytoužené svobody však následovalo 63 dní krvavých bojů, které proměnily Varšavu v haldu trosek. V létě roku 1944 se situace na východní frontě dynamicky měnila. Po drtivém úspěchu sovětské operace Bagration ustupovala německá vojska a zdálo se, že Rudá armáda brzy dorazí k Visle. Vedení polského odboje proto rozhodlo spustit operaci Bouře. Jejím cílem bylo převzít kontrolu nad hlavním městem ještě před příchodem Sovětů a přivítat je jako spojence, nikoli jako nové vládce. Do bojů se zapojilo přibližně 40-50 tisíc příslušníků Zemské armády věrných exilové vládě v Londýně. Jejich odhodlání však ostře kontrastovalo s nedostatkem výzbroje. Jen menší část povstalců měla pušky či samopaly, mnozí vyráželi do ulic pouze s pistolemi, ručními granáty nebo zápalnými lahvemi. První hodiny povstání přinesly úspěchy. Povstalci ovládli rozsáhlé části města, vznikla polní velitelství, nemocnice, tiskárny i provizorní poštovní služba. Navzdory bojům fungovalo podzemní rozhlasové vysílání a obyvatelé se snažili zachovat alespoň část běžného života. Německé jednotky se však z počátečního překvapení rychle vzpamatovaly. Adolf Hitler vydal rozkaz, aby byla Varšava zničena a její obyvatelé vyvražděni. Do potlačení povstání byly nasazeny jednotky SS, policie i kolaborantské oddíly, které postupovaly s mimořádnou brutalitou. Hovoříme například o jednotce SS-Sturmbrigade Dirlewanger, která páchala…