Ve stínu pádu Francie: Sovětská okupace Pobaltí změnila mapu Evropy
Publikováno: 14.6.2026
HISTORIE / Dne 15. června 1940 se na mapě Evropy odehrála jedna z nejméně nápadných, ale geopoliticky nejvýznamnějších událostí druhé světové války. Zatímco pozornost světa poutal rychlý kolaps Francie pod údery německého wehrmachtu, Sovětský svaz obsadil Pobaltské země – Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Během několika dnů tři nezávislé státy ztratily svou svrchovanost a staly se součástí sovětské sféry vlivu. Samostatnost získaly opět až o půl století později. První sovětské jednotky překročily hranice Lotyšska a Estonska v časných ranních hodinách 15. června 1940. Krátce nato vpluly sovětské válečné lodě do rižského přístavu a obrněné jednotky obsadily strategické body v hlavních městech. Riga i Tallinn se ocitly pod kontrolou Rudé armády prakticky bez odporu. Anexe Pobaltí se stala jedním z přímých důsledků paktu Molotov-Ribbentrop mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. Tajné dodatky této dohody rozdělily východní Evropu do sfér vlivu obou totalitních mocností. Litva, Lotyšsko a Estonsko se ocitly v sovětské zóně, čímž byl prakticky zpečetěn jejich osud. Moskva své kroky zdůvodňovala údajnou hrozbou ze strany pobaltských států. Tvrdila, že Litva, Lotyšsko a Estonsko udržovaly vojenskou spolupráci namířenou proti Sovětskému svazu, čímž porušily dohody o vzájemné pomoci uzavřené v roce 1939. Právě tyto smlouvy umožnily Sovětům rozmístit na území pobaltských zemí vojenské základny a posádky, které se později staly výchozím bodem pro úplné převzetí kontroly. Pod tlakem Sovětů musely vlády Lotyšska i Estonska rezignovat. A podle osvědčeného vzoru pak sovětské úřady požadovaly vytvoření nových kabinetů, které budou příznivě nakloněné Moskvě, což samozřejmě zahrnovalo i schopnost plnit dle potřeby sovětské požadavky. V Litvě…