Věčné handrkování o učitelské platy. Hazarduje vláda s budoucností českého školství?

Publikováno: 5.6.2023

KOMENTÁŘ / Čeští poslanci a po nich i senátoři schválili novelu zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, která nyní zamířila k prezidentovi. Její přípravu provázela poměrně dlouhá debata o kvalifikačních podmínkách pro učitele, garancích výše jejich odměňování či o legislativním zakotvení tzv. podpůrných profesí ve školství. Co v současné době nejvíce trápí české učitele při výkonu jejich profese? A proč je v Česku pedagog mnohdy nedostatkovým „zbožím“? Jak se učitelů základních a středních škol, potažmo celého školství dotknou rozpočtové škrty? Dovolím si začít několika nepříliš optimistickými informacemi o stavu českého učitelstva. Hned první špatnou zprávou je skutečnost, že učitelů je nedostatek. Dle údajů MŠMT chybělo k roku 2021 v regionálním školství 6000 pedagogů. Situace je samozřejmě různá dle regionů, typů škol a vyučovacích předmětů. V obecné rovině lze konstatovat, že nejvíce se nedostává učitelů technických předmětů, matematiky, fyziky, informatiky, ale také vyučujících na 1. stupni základních škol, češtiny či dlouhodobě cizích jazyků. Nejvíce učitele postrádají v Praze, Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji. Zatímco v hlavním městě a jeho okolí je nedostatek učitelů dán zejména kombinací vysokých životních nákladů a nabídkou lépe placených profesí, český severozápad je neatraktivní z mnoha socioekonomických důvodů. Učitelé stárnou a jsou ve stresu Alarmující je také věková struktura českých sboroven. Dle údajů z komparativních studií se podíl učitelů ve věkové skupině 55+ zvýšil mezi lety 2011 a 2021 z 37 % na 44 %. Ve věkové kategorii 65+, tedy v důchodovém věku, se podíl učitelů zvýšil více než dvojnásobně, z 1,4 % na 3,6 %. Český učitelský stav tedy stárne a vzhledem…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace