Vědci boří mýtus. Ne každé sezení musí nutně škodit
Publikováno: 23.1.2026
S rozmachem moderních technologií sedíme víc, než je zdrávo. I odborníci po několik let intenzivně upozorňují na to, že dlouhodobé sezení zvyšuje riziko celkové úmrtnosti, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, rakoviny a metabolických poruch. Nová studie však přichází s dalším zajímavým zjištěním. Skupina australských vědců podrobila analýze 85 stávajících studií, aby zjistila, zda existují nějaké rozdíly mezi tzv. „aktivním“ a „pasivním“ sezením a jak tyto rozdíly ovlivňují zdraví člověka. Do aktivního sezení se řadí například hraní společenských her, práce na počítači nebo četba knihy, a do pasivního pak sledování televize. Výsledky nepřinesly nijak zvlášť překvapivé závěry, nutí ale každého z nás k zamyšlení. Podle odborníků jsou více ohroženi úbytkem kognitivních (poznávacích) schopností a rozvojem demence v pozdějším věku zejména ti lidé, kteří praktikují často pasivní sezení, zatímco ti „aktivní“ se mohou těšit dlouhodobě z mentálního zdraví. K výzkumu se vyjádřil i jeho vedoucí Paul Gardiner, podle nějž je velice důležité rozlišovat, jak lidé při sezení tráví čas: „Většina z nás prosedí značnou část dne, takže typ sezení skutečně hraje roli. Každodenní drobná rozhodnutí – třeba jestli večer raději sáhneme po knize místo ovladače – mohou ovlivnit, jak zdravý zůstane náš mozek v pozdějším věku.“ Autoři studie tedy všem lidem doporučují, aby i při sezení zůstávali pokud možno mentálně aktivní a nezapomínali také na pravidelné krátké přestávky k protažení. Ostatně pohyb zůstává stále nedílnou součástí zdravého životního stylu – ideálně alespoň 150 minut středně intenzivní aktivity týdně podle WHO (Světové zdravotnické organizace), což pomáhá kompenzovat sedavé chování.