Velikonoce jsou svátky Boha na kříži. Křesťan Putin Ukrajinu křižuje, křesťan Trump se posmívá oběti
Publikováno: 18.4.2025
KOMENTÁŘ / Po čtyřicetidenním postním období přicházejí Velikonoce, nejvýznamnější, ale taky nejpodivnější, na pochopení nejsložitější křesťanský svátek. Půst, ten náboženský, zdrcující většina lidí u nás nedrží, ale Velikonoce, podobně jako Vánoce, slaví skoro všichni. Doba, ve které tyhle svátky nastávají, vlastně dobře odpovídá velikonoční tragédii, rozuměj ukřižování Ježíše. Už čtvrté Velikonoce za sebou jsou to (nejen) pro Čechy svátky na pokraji děsivé, zbytečné, Rusy rozpoutané války. V té válce se desetitisíce Ukrajinců obětují, aby zachránili svoji zemi, aby v ní udrželi svobodu. Jaké jsou to pro ně svátky? Jak oni vnímají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše, které křesťané všech denominací vyznávají? Jak jdou Velikonoce dohromady s válkou? Rusko ležící na východě Evropy a na severu Asie se považuje a prohlašuje za tradiční křesťanskou zemi. Počet pravoslavných, praktikujících i pasivních, se tam odhaduje asi na sto milionů (!) z celkových zhruba 140 milionů obyvatel. Jak je možné, že obrovská síla ruských křesťanů souhlasí s vražděním Ukrajinců? Copak jim v kostelech neříkají, ať milují své bratry, bližní, dokonce i své nepřátele? A když se podíváme na druhou stranu světa, do té silnější, stále ještě demokratické velmoci, do Spojených států amerických, zas jde o převážně křesťanský stát. Celkově tam žijí asi tři čtvrtiny křesťanů, podle více průzkumů se denně modlí o něco víc než polovina Američanů, do kostela jde alespoň jednou měsíčně 45 až 50 procent. Volbu Donalda Trumpa nejvíc podpořili silní evangelikálové (neplést se značně odlišnými v Česku působícími evangelíky; evangelikálové jsou různé křesťanské skupiny, které spojuje mimo jiné nepřátelství vůči vědě, rodinný konzervatismus a také uzavřenost vůči sociálním aspektům…