Velká výměna vězňů mezi USA a Ruskem. Kreml pustil Evana Gershkoviche, píše agentura
Rusko by mohlo osvobodit 20 až 30 vězňů, včetně amerického novináře Evana Gershkoviche nebo disidenta Vladimira Kara-Murzu.
Publikováno: 1.8.2024
Spekulace z posledních týdnů zesílily poté, co zahraniční média v úterý upozornila na to, že ruské úřady v uplynulých dnech přesunuly pryč z trestaneckých kolonií vícero západních vězňů. Podle nezávislého listu The Moscow Times by Moskva mohla propustit 20 až 30 lidí. Šlo by tak o nejrozsáhlejší výměnu trestanců od konce studené války.
Mezi jmény figuruje i reportér deníku Wall Street Journal Evan Gershkovich, kterého ruský soud v polovině července poslal na 16 let do vězení za špionáž. Prezident USA Joe Biden na rozsudek reagoval slovy, že byl Gershkovich odsouzen kvůli tomu, že je novinář a Američan, a Spojené státy budou dál usilovat o jeho propuštění. Agentura Bloomberg tvrdí, že je již na svobodě. Rusko podle ní propustilo i amerického občana a bývalého námořního pěšáka Paula Whelana.
Americká televize Fox News dříve ve čtvrtek napsala, že by se Gershkovich mohl vrátit do vlasti už dnes. Ani jedna strana ale zatím oficiálně nic nekomentovala. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu ve čtvrtek na dotaz novinářů odmítl vyjádřit.
Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová ve středu uvedla, že "USA o takové věci nevyjednávají na veřejnosti", ale že "jsou odhodlány" v Rusku zadržené Američany vrátit domů.
Orlov, Jašin i Skočilenková
List Politico píše, že seznam lidí, kteří záhadně zmizeli z trestaneckých kolonií a mohli by se dostat na svobodu, čítá asi dvanáctku jmen. Jde o známé politické vězně, jako je Ilja Jašin odsouzený na osm a půl roku za to, že podle úřadů šířil lživé zprávy o ruské armádě, nebo ochránce lidských práv Oleg Orlov, jenž dostal za kritiku ruského režimu kvůli válce na Ukrajině 2,5 roku vězení.
Dále jde o umělkyni Alexandru Skočilenkovou, která si odpykává sedmiletý trest kvůli výměně několika cenovek v supermarketu za protiválečné vzkazy. Na svobodu by se mohly dostat také Ksenija Fadějevová a Lilia Čanyševová, bývalé spolupracovnice opozičníka Alexeje Navalného, který zemřel v únoru v trestanecké kolonii na severu Ruska.
Kreml by mohl propustit také rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa a dlouhodobě žila v Praze, a disidenta Vladimira Kara-Murzu.
Bývalý poradce Kremlu Sergej Markov se domnívá, že výměně vězňů se může kromě Spojených států a Ruska účastnit i Německo, Bělorusko a Slovinsko. Tomu nahrává i fakt, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, blízký Putinův spojenec, v úterý neobvykle rychle omilostnil německého občana Rica Kriegera. O den později slovinský soud odsoudil dva Rusy k trestům za špionáž a falšování dokumentů a nařídil jejich vyhoštění. Slovinská média rovněž psala, že jde o součást širší výměny.
Jak podotýká Politico, výměna vězňů by byla jedinečná geografickým rozsahem a pravděpodobně i počtem osvobozených lidí. "V novodobé historii Ruska se něco takového dosud nestalo," popsala ruská lidskoprávní aktivistka Eva Merkačevová.
Média upozorňují také na cesty ruského vládního speciálu, které tamní úřady využily i před předchozí výměně mezi Washingtonem a Moskvou. Letoun měl ve středu podle informací The Moscow Times letět do regionů, kde je drženo několik vězňů.
Vliv amerických voleb
Zahraniční tisk skloňuje i možná jména Rusů, které by v rámci dohody propustil Washington. Mezi nimi hacker Roman Selezňov, Alexandr Vinnik odsouzený za kybernetické zločiny, podnikatel Vladislav Kljušin vězněný za zneužívání informací získaných při hackerských útocích nebo Vadim Konoščenok obviněný z pašování zbraní. Některá jména už údajně zmizela z americké federální databáze vězňů.
Politico napsalo, že v možné dohodě mezi Kremlem a USA mohly sehrát roli i blížící se americké prezidentské volby, v nichž může vyhrát republikán Donald Trump a který se podle listu při vyjednávání často chová jako "slon v porcelánu". Exprezident, který se bude v listopadu potřetí ucházet o Bílý dům, opakovaně hovořil o tom, že by jako šéf Bílého domu Gershkoviche osvobodil. V květnu napsal, že to pro něj "ruský prezident Vladimir Putin udělá, ale pro nikoho jiného ne, a USA za to nic nezaplatí".
K poslední výměně vězňů mezi dvěma velmoci došlo předloni v prosinci. Moskva tehdy propustila basketbalistku Brittney Grinerovou, odsouzenou na devět let na údajné pašování drog, výměnou za v USA vězněného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.
Dosud největší taková akce od konce studené války se odehrála v roce 2010, když Američané vyměnili deset ruských agentů za čtyři ruské vězně odsouzené za špionáž pro Západ.