Velké auto, velký facelift. V novém pojetí BMW X7 nemusí jeho majitel hnout prstem
Největší SUV bavorské značky přichází po čtyřech letech s rozsáhlou modernizací. Vyzkoušeli jsme jej jako první redakce v Česku.
Publikováno: 21.12.2022
Je to k vzteku, ale skvělá auta bývají zatraceně drahá. Tak, jak teď před námi stojí, vyjde BMW X7 M60i xDrive se všemi příplatky na 3,9 milionu korun. Jen ta kola z programu Individual tu teď nevidíme, nahradily je o dvě čísla menší zimáky. Ta původní měla 23" a vyšla na 103 246 korun. Doba tedy zjevně pokročila, i pokud jde o gumy. Když před dvěma dekádami vyjel první novodobý Rolls-Royce Phantom, měl obutí dvacetipalcové. A na svou dobu bylo impozantní.
Příklad s koly je dobrý pro celkovou představu. Největší volnočasové BMW je 5,18 metru dlouhé, rozvor měří 311 centimetrů. Když jej člověk obchází kolem dokola, s trochou nadsázky to lze nazvat špacírem.
Mohlo by se zdát, že něco takového si kupují jen motoristé v USA, kde auto sjíždí z výrobních linek, a ještě tak v Číně. Jenže jen letos se pro X7 rozhodlo také 315 Čechů - jen o něco méně než pro "masové" BMW řady 3.
Důvody takové obliby není třeba dlouho hledat, jeden se nabízí na první pohled: X7 uveze sedm lidí, aniž by se někdo z nich cítil nepohodlně. Třetí řada s dvojicí tenčích sedadel sice vypadá na pohled skromněji, ale i tady pasažéři najdou ambientní osvětlení, nabíjecí zdířky na telefon i vlastní nastavení klimatizace. A hlavně se sem s trochou porozumění pasažérů vpředu i vejdou.
Ostatně právě se sedadly dokáže velké BMW rozehrát představení, které nepřipravený pozorovatel sleduje s údivem ve tváři. Všechna opěradla ve druhé a třetí řadě mají vlastní servomotory, která je dokážou sklopit, ale i vrátit do původní polohy. Přeměna auta na stěhovák a zase zpět tedy probíhá bez doteku lidské ruky, pokud nepočítáme mačkání tlačítek na boku zavazadlového prostoru. V některých detailech jde X7 nad rámec své třídy, čímž se znovu dostáváme k sesterské značce Rolls-Royce. Patrně bychom je v X7 hledali marně, pokud by je nebylo jednoduše možné převzít ze superluxusního Cullinanu.
Vnějšek auta nově utvářejí dělené hlavní světlomety a protáhlé ledvinky chladiče. Jeho lamely se otevírají a zavírají podle potřeb chlazení motoru a pomáhají tím snížit odpor vzduchu. Také palubní systémy mají nyní v zádech rychlejší počítač, potřebný pro vyspělejší asistenty. A základní výbava se znovu posunula o něco výš. Panoramatická střecha, čtyřzónová klimatizace, matrix světla a vzduchové pérování, to vše je součástí základní výbavy.
V základním nastavení jezdí auto 22 centimetrů nad zemí a vyšplhat se na sedadlo řidiče stojí krapet úsilí. Osmiválec se probouzí k životu nenápadným tlačítkem, jeho kultivovaný projev nově umocňuje 48V mild-hybridní systém. Spalovací motor se během jízdy zháší a probouzí tak jemně, že to podsádka sotva zpozoruje. Jeho zvukový projev je však sympaticky obhroublý, jak se od sportovního auta očekává.
Jízda s obřím BMW připomíná zážitky z pouťové atrakce. Řidič sedí vysoko nad zemí, k dispozici má 530 koní, strmé řízení a podvozek, který usměrňuje náklony karoserie v podélném i příčném směru. K tomu pak natáčivou zadní nápravu, díky které se auto otočí do protisměru na nějakých dvanácti metrech. Pokud řidič usedá za volant s nějakou představou, pak mu ji špičková verze X7 dokonale rozbourá. Je mrštnější, stabilnější a přesnější, než by si kdo troufl hádat.
Smysl pro legraci ale auto nemá. Při ledabylém průjezdu serpentinami řidiče upozorní, aby se držel ve vymezeném pruhu. Když to nepomáhá, usoudí, že patrně není při smyslech. Načež aktivuje režim nouzového zastavení.
V praxi to vypadá tak, že BMW začne plynule brzdit. Než ale úplně zastaví, pro jistotu se zeptá, zda má pokračovat v jízdě. Skroprnělý řidič přišlápne plyn a je vděčný, že cesta má pokračování. A trochu se zastydí, že si o něm auto myslí divné věci. Zvlášť když opačným směrem je mínění tak vysoké.