Věra Jourová píše svou verzi vlastního příběhu. Její úmorná kniha působí jako sebestylizace
Publikováno: 31.5.2025
RECENZE / Věra Jourová vydává knižní rozhovor, v němž rekapituluje svou politickou dráhu – od zatčení a vazbu přes působení v Evropské komisi až po rozchod s Andrejem Babišem. Kniha Bohové, mlíkař a já ale místo otevřeného vyprávění působí spíš jako řízená sebestylizace. Říká se, že každý seriózní kandidát na vysokou politickou funkci by měl napsat knihu. Ne snad kvůli lásce k literatuře, ale proto, aby si mohl začít budovat vlastní mýtus. Takovou „mramorizační“ publikaci mají za sebou Petr Pavel, Andrej Babiš, Ivan Bartoš, Petr Fiala, Miloš Zeman i další. Teď se přidává i Věra Jourová – a člověk se neubrání otázce: Kam se chystá kandidovat? Kniha Bohové, mlíkař a já, vydaná v nakladatelství Zeď, je rozhovorem eurokomisařky Jourové s novinářem Viktorem Daňkem. V některých pasážích působí dojmem, že její hlavní funkcí je vytvořit obraz silné, zásadové a zkušenostmi zocelené političky. Text je místy až úmorný – zejména tam, kde Jourová líčí svůj „heroický“ boj uvnitř Evropské komise. Tyto pasáže jsou zdlouhavé, zahlcené nudným popisem různých procesů v Evropské komisi a pro běžného čtenáře spíše ubíjející. Čas od času najdete nějaké zábavnější pasáže, ale ten, kdo lační po pikantním popisu bruselské politiky, bude spíše zklamaný. Zajímavější kapitoly přicházejí až ve chvíli, kdy se řeší vztah Jourové k Andreji Babišovi a proměna jejího postoje ke hnutí ANO. Jenže právě zde kniha selhává nejvíc: místo hlubší sebereflexe nebo přiznání vlastního omylu se čtenáři dostává opatrné kritiky Babiše – ale bez jakéhokoliv náznaku, že i spojení s ANO byla chyba. Věra Jourová kritizuje…