Verdikt nad Le Penovou zamíchal prezidentskými volbami. Kdo by se mohl stát nástupcem Macrona?
Publikováno: 6.4.2025
KOMENTÁŘ / Přestože do francouzských prezidentských voleb zbývají ještě dva roky, stálé více se diskutuje o tom, kdo by se jich mohl zúčastnit a nahradit tak po dvou volebních obdobích Emmanuela Macrona. Debatu ještě posílilo rozhodnutí francouzského soudu, který odsoudil za zpronevěru dosavadní favoritku voleb, faktickou šéfku krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, a uložil jí s okamžitou platností pětiletý zákaz kandidatury do politických funkcí. Le Penová už delší dobu vedla v průzkumech pro první kolo a solidně si v nich stála i proti případným soupeřům v kole druhém, ve kterém přitom v minulosti dvakrát přesvědčivě prohrála právě s Macronem. Zákaz kandidatury, který je ve Francii rutinně ukládán politikům odsouzeným za korupci, zpronevěru nebo klientelismus, ale zkomplikoval naděje Le Penové na to, že se po třinácti letech marných pokusů konečně probojuje do Elysejského paláce. A spustil vlnu spekulací o tom, kdo by se mohl stát jejím případným náhradníkem na krajní pravici, pokud by odvolací soud rozsudek potvrdil, nebo by ho nestihl vynést ještě před konáním prezidentských voleb. Možné scénáře Z vyhrocených reakcí je zřejmé, že Národní sdružení se zákazem kandidatury Le Penové nepočítalo a ani se s ním nehodlá smířit. Předseda strany Jordan Bardella verdikt odsoudil jako „politickou popravu“ a sama Le Penová se přirovnala k zavražděnému ruskému opozičníkovi Alexeji Navalnému, přestože RN před dvěma lety odmítlo podpořit dvě rezoluce odsuzující podmínky jeho věznění na Sibiři a požadující jeho propuštění. Sama Le Penová byla také paradoxně v minulosti velkou zastánkyní ukládání nevolitelnosti jako trestu…