Verdunský mlýnek na maso: Během deseti měsíců semlel sta tisíce lidských životů
Publikováno: 23.2.2024
HISTORIE / „Každá známka života je smetena. Stromy a cesty zmizely, jako když se smaže křída na tabuli. Z vesnic nezůstalo nic. Jen šedé skvrny. Neustále se zvedají sloupy hliněného dýmu z vybuchujících granátů. Během soustavné palby prší střepiny jako déšť. Bezpočet doutnajících sloupů dýmu připomíná obraz ohnivých hrobek z Danteho Pekla.“ „Muselo to být malebné místo. Řeka Máza tu meandruje a levý břeh pokrývá Argonnský les. Ale teď je tu jen zlověstný hnědý pruh mrtvé přírody. Vypadá jako z jiného světa,“ popisoval jeden z pilotů bojového letadla krajinu nedaleko francouzského města Verdun. Krajinu, která se stala přímým svědkem té nejkrvavější a nejničivější bitvy, jakou svět do té doby poznal. Rok a půl se evropský kontinent zmítal ve strašlivé válce, rok a půl byl její dosavadní výsledek nerozhodný. Na konci roku 1915 a na počátku toho následujícího proto obě strany, Ústřední mocnosti i Dohoda, přemýšlely, jak další vývoj zvrátit ve svůj prospěch. Zatímco státy Dohody uvažovaly o prolomení fronty v blízkosti řeky Sommy v severní Francii, pozornost Němců se nakonec upnula asi 250 kilometrů východně od Paříže, ke starobylému městu Verdun. Opotřebovávací válka Žilo v něm na počátku 20. století asi dvacet tisíc obyvatel a tvořilo spolu s okolím jednu z nejsilněji opevněných oblastí Evropy. Jeho obranu zajišťoval dvojitý pás pevností, který objímal celé město, spolu se sítí asi tří desítek pevností a tvrzí okolo. A právě jejich zmocněním si náčelník německého generálního štábu Erich von Falkenhayn chtěl otevřít cestu do francouzského hlavního města. Plánoval, že u Verdunu nechá Francouze vykrvácet…