„Veto je pro nás spíš škodlivé než přínosné.“ Než pustíme do EU další státy, musíme splnit své úkoly
Publikováno: 7.10.2023
ANALÝZA / „Je potřeba otevřít debatu o tom, zda by se v Evropské unii nemělo hlasovat kvalifikovanou většinou, tedy jaká je budoucnost práva veta jednotlivých států.“ Věta prezidenta Petra Pavla, která v současnosti hýbe českou politickou scénou. Prezidentova myšlenka přichází v době, kdy se v Evropě debatuje o tom, jak by Evropská unie měla vypadat po dalším rozšíření, ke kterému by mohlo dojít v roce 2030. Země od Ukrajiny po západní Balkán provádějí reformy, aby se dostaly mezi současné členské státy. Ty ale musí vyřešit své vlastní problémy, než budou moct rozvinout červený koberec a přijmout je mezi sebe. „Otázka rozšíření se pochopitelně pojí s otázkou efektivity EU – tedy otázkou, která v menších a středně velkých členských státech není příliš populární. Musíme však být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem,“ prohlásil prezident při příležitosti slavnostního zahájení nového akademického roku prestižní univerzity College of Europe v Bruggách. Reakce politiků z opozičních lavic na sebe nenechala dlouho čekat. „Pan prezident vzkázal, že je pro zrušení práva veta pro Českou republiku, což fakticky znamená omezení suverenity naší země, federalizaci EU a rozdělování členských států na státy první a druhé kategorie. Co na tom, že většina občanů ČR si to nepřeje. Pro pana prezidenta byl důležitější potlesk v Evropě,“ okomentoval projev hlavy státu bývalý předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).