Více než 500 dní se o ní mluví. Teď je změna exekucí schválena, odborníci se ale děsí
Poslanci schválili novelu exekučního řádu, která po 20 letech vnáší nová pravidla do procesu vymáhání dluhů. Přijatá verze je však dle expertů špatná.
Publikováno: 16.4.2021
O nutnosti změn v exekučním řádu se mluví už dlouho, první čtení novely bylo ve sněmovně 6. listopadu 2019. Dnes poslanci ve třetí čtení novelu, která mezi tím doznala různých změn, schválili. Řada z nich ale po skončení hlasování uvedla, že je zděšena výsledkem. Někteří uvedli, že nyní doufají, že Senát navrhne důležité změny a o novele se bude ve sněmovně znovu hlasovat.
Nyní tak novela počítá pouze s tím, že se budou zastavovat dlouholeté bezvýsledné exekuce. Předloha zavádí šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel bezvýslednou exekuci zastavit. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní tříletou lhůtu a maximální délku exekuce 12 let.
"Nepodařilo se ani efektivně vyřešit historickou zátěž v podobě milionů nevymahatelných exekucí. Odbřemenění systému bude velmi omezené a s velkým časovým zpožděním několika let," kritizuje současnou podobu Radek Hábl, autor Mapy exekucí.
Podle něj, přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dál.
Novela též částečně omezuje zabavování movitých věcí u důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit alespoň 1500 korun.
"Díky polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek," vysvětluje Radek Hábl a chválí ještě další drobné změny.
"Možnost splácet exekuce nejdříve na jistinu, takzvané milostivé léto pouze veřejnoprávních dluhů, open data o exekucích nebo snížení penále u zdravotního a sociálního pojištění. Co se týká úpravy splátek, dnes dlužníci splácí často jen úroky, pokuty a náklady. Splátky dlužníka touto změnou půjdou přednostně na jistinu. Dlužníci tak rychleji uhradí své dluhy, které už nebudou moci růst donekonečna," říká odborník.
Stejně jako někteří poslanci i on spoléhá na Senát, že do novely doplní změny, které poslanci neschválili. "Tedy hlavně zavedení principu teritoriality a rychlé a komplexní odbřemenění systému od milionů nevymahatelných exekucí z minulosti," dodává Hábl.
Právě zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů byl podle odborné veřejnosti jeden z nejdůležitějších bodů, který byl řešení dluhů posunul dál a zjednodušil.
"Zrušení obchodu s dluhy a zavedení pravidla teritoriality, 'jeden dlužník - jeden exekutor‘ přesto, že má dlužník více exekucí, je naprostá nutnost. Zjednodušila by se tím komunikace pro věřitele i pro dlužníka. Jediný exekutor bude určovat pořadí splácení dluhů, zaměstnavatelé by měli méně administrativních povinností a tím by se zvýšila i jejich ochota zaměstnávat zadlužené lidi. Zamezilo by se tím, aby zadlužení lidé propadali do šedé ekonomiky, a umožnilo by se jim splácet své dluhy a vracet se k běžnému životu," říká Iva Kuchyňková, koordinátorka pro sociální oblasti Charity Česká republika.
Podle ní bez nastolení těchto podmínek je velmi obtížné pomáhat zadluženým lidem k návratu do normálního života. "Ti, kdo se dostanou do exekuční mašinérie, nemají za současného stavu mnoho šancí bez pomoci se zorientovat v tom, kolik a kterému exekutorovi dluží, je pro ně obtížné kvůli vysoké administrativní zátěži udržet si, či získat zaměstnání. Stávají se tak nekonečným předmětem obchodu s chudými lidmi," doplňuje Iva Kuchyňková.
Na nutnost zavedení teritoriality upozornili také tři desítky podnikatelů, odborníků z různých oborů a zástupců neziskových organizací v dopise stranám ODS a ANO. "Vyzýváme, abyste důkladně zvážil podporu předložených návrhů a podpořil alespoň kompromisní řešení zavádějící princip '1 dlužník - 1 exekutor'," stojí v dopisech.
Mezi podepsanými jsou například bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, podnikatelé Zbyněk Frolík či Ondřej Krátký, sociolog Daniel Prokop, rektorka Mendelovy univerzity a šéfka důchodové komise Danuše Nerudová, ekonomové Štěpán Jurajda či Filip Pertold, zakladatelka sítě mateřských center Rut Kolínská, režisér Vít Klusák či textař Michal Horáček.
Někteří jiní odborníci ale zase před zavedením teritoriality varovali, protože by podle nich došlo ke snížení vymahatelnosti práva věřitelů.
"Velcí věřitelé by přestali exekučně vymáhat, protože by se jim to v novém systému jednoduše nevyplatilo. Místo toho by se vrátili k modelu vymáhání prostřednictvím inkasních agentur neboli vymahačů. Asi není třeba připomínat, že tento posun je nebezpečný především pro samotné dlužníky. V současnosti, kdy si každý věřitel může exekutora zvolit sám, je tržní prostředí motivuje pracovat co nejefektivněji," uvedl Jan Slanina, legislativní expert České leasingové a finanční asociace (ČLFA).
Na konci minulého roku bylo v Česku vedeno 4,33 milionu exekucí. Průměrná celková částka, kterou zadlužený musel splácet dosahovala bez úroků 441 200 korun. Vyplynulo to z údajů Exekutorské komory. Podle expertů na dluhovou problematiku se situace může v příštích letech kvůli dopadům epidemie a koronavirové krize zhoršovat.