VIDEO: Horší než atomovka. Američané při testu vodíkové bomby vymazali z mapy celý ostrov
Publikováno: 1.11.2023
HISTORIE / Za rozbřesku na obzoru vytryskne obrovská ohnivá koule a během pár vteřin se nafoukne do více než tříkilometrového průměru. Miliony tun mořské vody se náhle přemění v páru. Vzápětí vyroste do výšky několika desítek kilometrů obrovský atomový hřib. Pozorovatelé, vzdálení šedesát kilometrů od místa vůbec prvního testu vodíkové bomby v dějinách, žasnou. Když se obzor uklidní, zjistí, že ostrov Elugelab přestal existovat. „Jako vrchní velitel branné moci odpovídám za to, aby naše země byla schopna se bránit proti jakémukoli agresorovi. Proto jsem uložil Komisi pro atomovou energii, aby pokračovala v práci na všech druzích atomových zbraní včetně takzvané vodíkové bomby čili superzbraně,“ prohlásil v lednu roku 1950 americký prezident Harry S. Truman. Obhajoval tak své kontroverzní rozhodnutí ještě zintenzivnit výzkum a výrobu termonukleárních zbraní. Na sklonku srpna předchozího roku se totiž začala psát nová kapitola studené války – Sovětský svaz úspěšně odpálil svoji první atomovou bombu. Její výbuch znervóznil celý svět. Všem bylo jasné, že kdyby studená válka přerostla v jaderný konflikt, dopady by pocítila celá planeta. Zpráva hluboce znepokojila i Američany v čele s prezidentem Trumanem. Obavy z jaderného napadení ze strany Sovětů sílily, proto začali pracovat na zbrani ještě mnohem destruktivnější. Jednak aby nepřítele zastrašili, jednak aby předešli tomu, že Sověti zbraň zkázy vymyslí jako první. Složitější a ničivější bomba Na myšlenku, že by se při slučování lehkých jader uvolňovalo více energie než při štěpení jader těžkých prvků, přišli ještě před vypuknutím druhé světové války němečtí fyzici Hans Bethe a Carl von Weizsäcker, když…