Vilém Mrštík. Zarytý antisemita, který je dodnes pro Čechy klasikem

<p><img width="900" height="506" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/zaryty-antisemita-vilem-mrstik.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/zaryty-antisemita-vilem-mrstik.jpg 900w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/zaryty-antisemita-vilem-mrstik-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/zaryty-antisemita-vilem-mrstik-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 900px) 100vw, 900px" /></p>Před 110 lety zemřel dramatik a spisovatel Vilém Mrštík (14. 5. 1863–2. 3. 1912). Smrt spisovatele velebeného komunistickými kritiky pro údajný realismus byla mimořádně krutá. Pronásledován stihomamem se chirurgickým skalpelem, který používal k rozřezávání pláství ve včelíně, pětkrát bodl do srdce, nadto si prořízl hrdlo. Umíral dlouho. „Jsem opředen intrikami. Chtějí mě zničit,“ napsal v dopise na rozloučenou. Vilém Mrštík patřil mezi lidi, kteří hledají chybu pouze v druhých, ať jsou to Židé, literární kritici nebo nepřející sousedi. Odtud byl jen krok k přesvědčení o spiknutí, jehož cílem je potlačit myšlenky a dílo génia, jenž ve skutečnosti žádným géniem nebyl. Platí to bez ohledu na skutečnost, že komunistická literární kritika jeho práci s oblibou vyzdvihovala pro údajný realismus, Maryša je dodnes oblíbeným dramatickým kusem a Městské divadlo v Brně neslo název Bratří Mrštíků až do roku 1996. S odstupem let můžeme pouze spekulovat, nakolik se Mrštíkovo obvinění nevztahovalo jen na sousedy v moravských Divákách a pražskou literární kritiku či divadelní dramaturgii, ale souviselo také s jeho přesvědčením o světovládném židovském plánu. Podobně jako v případě Jana Nerudy, či dokonce v míře ještě větší, důslednější, se o Mrštíkově antisemitismu mlčí. Nezmínil ho ostatně (pokud ano, pak se autorovi omlouvám) jediný text, jenž se výročím spisovatelova úmrtí zabýval. Podstatnější zmínku o něm neobsahují ani literárněvědné monografie, které o Vilému Mrštíkovi do dnešních dnů vyšly. Paraziti v redakcích Své názory dal Mrštík poprvé najevo v povídkovém souboru Stíny (1893). Povídka Z říše první velmoci stojí na ideovém schématu, či kostře, které Vilém Mrštík (ve spolupráci s bratrem Aloisem) zopakuje v řadě dalších děl. Prostý a poctivý Moravan je ožebračován vychytralým cizákem – Židem. V tomto případě hostinský Vávra obchodníkem Fuxem (od německého Fuchs, tedy liška – jaká náhoda!), jenž důvěřivému Vávrovi na jedné straně lichotí, aby ho na straně druhé mohl po léta okrádat. V článku Albert Wolff z roku 1899 Vilém Mrštík na příkladu spisovatele, dramatika, uměleckého kritika a novináře popisuje, jak zlata lační...

#Hlavní stránka #Týdeník FORUM #dramatik #historie #spisovatel #Vilém Mrštík

Publikováno: 20.9.2022

Před 110 lety zemřel dramatik a spisovatel Vilém Mrštík (14. 5. 1863–2. 3. 1912). Smrt spisovatele velebeného komunistickými kritiky pro údajný realismus byla mimořádně krutá. Pronásledován stihomamem se chirurgickým skalpelem, který používal k rozřezávání pláství ve včelíně, pětkrát bodl do srdce, nadto si prořízl hrdlo. Umíral dlouho. „Jsem opředen intrikami. Chtějí mě zničit,“ napsal v dopise na rozloučenou. Vilém Mrštík patřil mezi lidi, kteří hledají chybu pouze v druhých, ať jsou to Židé, literární kritici nebo nepřející sousedi. Odtud byl jen krok k přesvědčení o spiknutí, jehož cílem je potlačit myšlenky a dílo génia, jenž ve skutečnosti žádným géniem nebyl. Platí to bez ohledu na skutečnost, že komunistická literární kritika jeho práci s oblibou vyzdvihovala pro údajný realismus, Maryša je dodnes oblíbeným dramatickým kusem a Městské divadlo v Brně neslo název Bratří Mrštíků až do roku 1996. S odstupem let můžeme pouze spekulovat, nakolik se Mrštíkovo obvinění nevztahovalo jen na sousedy v moravských Divákách a pražskou literární kritiku či divadelní dramaturgii, ale souviselo také s jeho přesvědčením o světovládném židovském plánu. Podobně jako v případě Jana Nerudy, či dokonce v míře ještě větší, důslednější, se o Mrštíkově antisemitismu mlčí. Nezmínil ho ostatně (pokud ano, pak se autorovi omlouvám) jediný text, jenž se výročím spisovatelova úmrtí zabýval. Podstatnější zmínku o něm neobsahují ani literárněvědné monografie, které o Vilému Mrštíkovi do dnešních dnů vyšly. Paraziti v redakcích Své názory dal Mrštík poprvé najevo v povídkovém souboru Stíny (1893). Povídka Z říše první velmoci stojí na ideovém schématu, či kostře, které Vilém Mrštík (ve spolupráci s bratrem Aloisem) zopakuje v řadě dalších děl. Prostý a poctivý Moravan je ožebračován vychytralým cizákem – Židem. V tomto případě hostinský Vávra obchodníkem Fuxem (od německého Fuchs, tedy liška – jaká náhoda!), jenž důvěřivému Vávrovi na jedné straně lichotí, aby ho na straně druhé mohl po léta okrádat. V článku Albert Wolff z roku 1899 Vilém Mrštík na příkladu spisovatele, dramatika, uměleckého kritika a novináře popisuje, jak zlata lační...