Visegrádský trojzubec. Česko toho má se Slovenskem a Maďarskem společného víc než dost

Publikováno: 2.3.2024

KOMENTÁŘ / Petr Fiala nedávno čelil kritice za to, že nezrušil pražskou schůzku premiérů Visegrádské čtyřky. Námitka zněla, že bychom se měli držet prozápadního a proevropského Tuskova Polska, zatímco kolaboranty s Putinem ponecháme jejich osudu. Následné hlasování sněmovny o manželství pro všechny ovšem ukázalo, že současná Česká republika toho má se Slovenskem a Maďarskem nadále společného až až.  Zrovnoprávnění svazků sexuálních menšin před dvěma týdny schválilo i pravoslavné Řecko, kde příslušný návrh zákona předložili místní konzervativci. To prosím píšu kvůli lidem, kteří se u nás zaklínají tím, že prý manželství pro všechny je jakýsi výstřelek levicové ideologie. Nikoliv. Jde o pouhé naplnění liberálního principu rovnosti před zákonem, zakotveného také v české ústavě. Kdo tedy nemá problém s ústavou, neměl by mít žádný problém ani s manželstvím pro všechny.  Přesto se v převážně ateistickém Česku, jež se v liberálních devadesátkách doslova chlubilo vstřícným postojem k homosexuálům, proces zasekl na mrtvém bodě. V zemi, kde v minulosti předsudečný názor na gaye stál premiéra kariéru. Dnes ovšem ve veřejnoprávním médiu znějí bez následků i hlasy, které jsou tisíckrát horší než někdejší Topolánkovo neoficiální žvanění na okraji pořizování obrázků pro časopis. Většina veřejnosti přitom s manželstvím pro všechny nemá žádný problém, stejně jako podstatná část politiků. Komplikace nastaly pouze v úzké privilegované skupině politické třídy, kterou si důkladně „obšlápla“ rádoby křesťanská lobby. S Ficem a Orbánem na věčné časy a nikdy jinak? Představa, že Česko sdílí společné zájmy a hodnoty s Polskem, kdežto otevřeně proruští premiéři Slovenska a…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace