Vítězný únor 2021. Nevymřeli. Jsou zpátky a vyhlížejí příležitost

<p><img width="1920" height="1085" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/06/filip2.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="F24" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/06/filip2.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/06/filip2-300x170.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/06/filip2-768x434.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/06/filip2-1024x579.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2020/06/filip2-850x480.jpg 850w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>Přesně před třiasedmdesáti lety zúčtoval s republikou „Vítězný únor“. Nadšené vyhazování rádiovek do vzduchu a marše lidových milicionářů s kvéry a ocelí v duhovkách nebraly konce a tehdejší vysokoškoláci života blahořečili na Václaváku Klému s jeho partou Stalinových kolaborantů. Země šla na čtyřicet let do kytek. A celé generace schopných a svobodomyslných vymýtil bolševik, který se jezdil učit do Moskvy.</strong> Dneska je zpátky a znovu řídí stát. Zas by nám rád zakroutil krkem. A roste ze dne na den. Mluví o demokracii, ale myslí diktaturu. Ohání se svobodou, přitom ji nenávidí. Má taky milice: divize zapšklých a nešťastných, kteří prokaučovali svůj život a nenávidí pokrok. Má zase své vysokoškoláky života: s červenými diplomy za hloupost, s podpisy Zemana, Filipa, Babiše nebo Okamury. Má znovu své fízly, udavače a „řezníky“: v úřadech, v mediálních radách, nebo vedle v bytě. Má i své Kojzary: špinavce v médiích, kteří za prachy a kariéru natírají grázly na růžovo a vaří s nimi koprovku. Jako vždycky, bolševik vyznamenává své umělce: národní pěnice, které si ochotně zadají s Alexandrovci, křemílky i vochomůrky nebo nenávistné dědky ze zašlé "slávy" majora Zemana či Velkého sedla. Už zas mají své režiséry, kteří jim podkuřují ze Strachu o Svobodu svých kšeftů za veřejné peníze. Znovu mají Pacem in terris a - ač ateisté - i osobní zpovědníky s biskupským solideem. Nevymřeli. Jsou zpátky a vyhlížejí příležitost. Drží pod krkem svého Bureše a Zeman jim tleská na sjezdech, kde je oslovuje „soudruzi“. Na Hrad chodí jako domů a s novým "Klémou" lemtají stakany vodky. Mizérie v pandemii jim jde k duhu: chytračí, posilují vliv a šikují strach. Tlačí ruskou vakcínu, ale sobě americkou a vlastní famílie posílají na jiný kontinent, zatímco nás drží zkrátka. Čas běží: teď, po 73 letech, zase čekají na svůj nový Únor. Občané, bděte!

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #kolaboranti #komunisté #vítězný únor

Publikováno: 25.2.2021

Přesně před třiasedmdesáti lety zúčtoval s republikou „Vítězný únor“. Nadšené vyhazování rádiovek do vzduchu a marše lidových milicionářů s kvéry a ocelí v duhovkách nebraly konce a tehdejší vysokoškoláci života blahořečili na Václaváku Klému s jeho partou Stalinových kolaborantů. Země šla na čtyřicet let do kytek. A celé generace schopných a svobodomyslných vymýtil bolševik, který se jezdil učit do Moskvy. Dneska je zpátky a znovu řídí stát. Zas by nám rád zakroutil krkem. A roste ze dne na den. Mluví o demokracii, ale myslí diktaturu. Ohání se svobodou, přitom ji nenávidí. Má taky milice: divize zapšklých a nešťastných, kteří prokaučovali svůj život a nenávidí pokrok. Má zase své vysokoškoláky života: s červenými diplomy za hloupost, s podpisy Zemana, Filipa, Babiše nebo Okamury. Má znovu své fízly, udavače a „řezníky“: v úřadech, v mediálních radách, nebo vedle v bytě. Má i své Kojzary: špinavce v médiích, kteří za prachy a kariéru natírají grázly na růžovo a vaří s nimi koprovku. Jako vždycky, bolševik vyznamenává své umělce: národní pěnice, které si ochotně zadají s Alexandrovci, křemílky i vochomůrky nebo nenávistné dědky ze zašlé "slávy" majora Zemana či Velkého sedla. Už zas mají své režiséry, kteří jim podkuřují ze Strachu o Svobodu svých kšeftů za veřejné peníze. Znovu mají Pacem in terris a - ač ateisté - i osobní zpovědníky s biskupským solideem. Nevymřeli. Jsou zpátky a vyhlížejí příležitost. Drží pod krkem svého Bureše a Zeman jim tleská na sjezdech, kde je oslovuje „soudruzi“. Na Hrad chodí jako domů a s novým "Klémou" lemtají stakany vodky. Mizérie v pandemii jim jde k duhu: chytračí, posilují vliv a šikují strach. Tlačí ruskou vakcínu, ale sobě americkou a vlastní famílie posílají na jiný kontinent, zatímco nás drží zkrátka. Čas běží: teď, po 73 letech, zase čekají na svůj nový Únor. Občané, bděte!