Vítr v Polsku se otáčí proti Ukrajině
Publikováno: 13.6.2026
Více než polovina Poláků změnila svůj postoj vůči Ukrajině poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj pojmenoval jednotku speciálních sil po „Hrdinech UPA“. Vyplývá to z průzkumu zveřejněným polským deníkem Rzeczpospolita. Krok odsoudil polský prezident Karol Nawrocki, premiér Donald Tusk i bývalý prezident polska Lech Wałęsa. Polsko zároveň požaduje od Evropské unie stovky milionů eur jako kompenzaci za vojenskou pomoc Ukrajině. 26. května podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dekret č. 440/2026, kterým Samostatnému centru speciálních operací „Sever“ udělil čestný název „pojmenované po Hrdinech UPA“. V odůvodnění dekretu stojí, že cílem je „obnovit historické tradice národní armády“ a ocenit zásluhy jednotky při obraně územní celistvosti a nezávislosti Ukrajiny. Následující den Zelenskyj během oslav 10. výročí ukrajinských Sil speciálních operací nový název oficiálně udělil a předal jednotce bojový prapor. Právě odkaz na Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) vyvolal v Polsku okamžitou a mimořádně ostrou reakci. Jednotky UPA provedly během druhé světové války na Volyni a v Haliči rozsáhlé etnické čistky polského obyvatelstva. Největší masakr známý jako „krvavá neděle“ se odehrál 11. července 1943. Příslušníci UPA tehdy zaútočili na desítky polských obcí a během jediného dne zabili přibližně 11 tisíc lidí. Historici odhadují, že během volyňských a haličských masakrů zahynulo celkem až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. Polský parlament označuje tyto události za genocidu. Naopak část ukrajinské společnosti vnímá UPA především jako symbol boje za nezávislost proti nacistickému Německu a Sovětskému svazu. Právě rozdílný pohled na odkaz UPA a jejího vůdce Stepana…