Vláda chce, aby přístup do živých kauz BIS dostal i šéf legislativy Miloše Zemana
Těsně před volbami ministři vlády Andreje Babiše chtějí dosadit členy vlivného orgánu pro dohled nad tajnými službami. Budou pět let neodvolatelní.
Publikováno: 21.5.2021
Loni v listopadu vyvolala výrazný odpor bezpečnostních expertů utajená žádost prezidenta Miloše Zemana směřovaná BIS. Jak na podzim upozornil Radiožurnál, Zeman kontrarozvědku žádal o jména ruských špionů i detaily živých operací BIS proti nim. Kontrarozvědka složitě hledala možnost, jak zákonnou povinnost vůči prezidentovi splnit a neohrozit přitom národní bezpečnost.
Prezident dlouhodobě volá po zbavení funkce šéfa BIS Michala Koudelky. Službu, jež naposledy výrazně pomohla rozkrýt útok ruské vojenské rozvědky GRU ve Vrběticích, při němž zahynuli dva lidé, hanlivě označil jako "čučkaře". Jeho poradce Martin Nejedlý s ruským státem rozsáhle obchodoval. BIS přitom pod Koudelkovým vedením opakovaně upozorňuje na nepřátelské chování Ruska a Číny vůči Česku.
Vláda Andreje Babiše nyní připravuje možnost, díky níž by mohl mít Hrad prakticky on-line vysoce citlivé informace o živých operacích nejen BIS, ale i zbývajících tuzemských tajných služeb. Poslanecká sněmovna v roce 2018 přijala zákon, jenž zřídil orgán pro dohled nad tajnými službami s rozsáhlými pravomocemi. Dosud však nemá žádné členy.
Kandidáti na kontrolu tajných služeb
Jak ovšem zjistil deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt, vláda Andreje Babiše je ještě před koncem volebního období bude chtít dosadit. Mezi nominandy je třeba šéf odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán. Pelikán platí za loajálního úředníka, jeho přímým nadřízeným je kancléř Vratislav Mynář. Pelikán v minulosti Mynářovi posvěcoval tajení informací Hradu před veřejností. Sám Mynář před lety marně žádal o nejpřísnější bezpečnostní prověrku.
"Ptali se mě z ministerstva vnitra, jestli s nominací souhlasím. Řekl jsem, že ano. Jsem původně legislativec, s bezpečnostní problematikou jsem přicházel do styku z hlediska právního. Myslím si, že bych mohl pomoct," potvrdil Aktuálně.cz Pelikán. Podle svých slov o své nominaci s prezidentem ani kancléřem nemluvil. Předpokládá ale, že oba jeho nadřízení o ní vědí.
Pakliže by úředník Hradu před volbami v orgánu zasedl, nová vláda by to musela respektovat. Podle schváleného zákona jsou po dobu svého pětiletého funkčního období "kontroloři" zpravodajců neodvolatelní, zbavit funkce je nikdo nemůže. O místo mohou přijít jen z věcných důvodů, jako je ztráta bezpečnostní prověrky nebo pravomocné odsouzení za trestný čin.
Pravomoc nahlížet do živých operací
Dosud na tajné služby dohlížejí jen sněmovní komise složené z poslanců. Ty jsou ale odkázané pouze na informace od ředitele dané služby nebo jím pověřeného podřízeného. Do živých kauz vstupovat nemohou. Nový orgán má dosud netušenou pravomoc, smí kontrolovat probíhající akce tajných služeb a také to, zda jejich konkrétní příslušníci nepochybili.
Prezident Zeman se přitom dlouhodobě snaží dokázat pochybení přímo nejvyššího příslušníka BIS Michala Koudelky. Najal si na to někdejšího šéfa analytiky kontrarozvědky Jiřího Roma, kterého Koudelka v rámci reorganizace BIS přestal kvůli oslabení důvěry zvát na porady vedení.
Rom se po svém odchodu ze služby podílel na vypracování hanopisu, jenž měl doložit Koudelkovu údajnou neschopnost. Aktuálně.cz a Respekt ji už dříve získaly. Dvě strany analýzy však vedle obecných formulací obsahují nedoložená nařčení z toho, že BIS varuje před Ruskem bez důkazů.
Reportéři Aktuálně.cz se premiéra Andreje Babiše (ANO) i mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka ptali, zda některé nominované na seznam zařadili na přání Hradu. Ani jeden z nich na dotaz nereagoval. Ministr vnitra Jan Hamáček Aktuálně.cz tvrdí, že se na nominaci Pelikána do vlivného postu nepodílel. Podle něj ho na seznam zařadil jeho náměstek Jiří Nováček, který je přitom sám mezi kandidáty.
Seznam celkem deseti lidí sestavil Úřad vlády, jenž k tomu oslovil resorty vnitra, zahraničí a obrany. Jak potvrdil mluvčí Úřadu vlády Vladimír Vořechovský, nominacemi se bude 26. května zabývat Bezpečnostní rada státu. Radu řídí premiér Andrej Babiš.
Po projednání na radě zamíří seznam k vládě, jež nominace potvrdí. Ve finále z nich pět členů vybere a schválí Poslanecká sněmovna. Aktuálně.cz zjistilo a ověřilo jména dalších pěti kandidátů. Jedním z nich je bývalý ministr vnitra či zahraničí Cyril Svoboda. V současnosti je jedním z premiérových poradců. Svoboda stejně jako Pelikán splňuje dva základní předpoklady pro funkci, má právnické vzdělání a prověrku na stupeň přísně tajné.
Na oslavě propagandy s Putinem
"Zabývám se bezpečnostní problematikou, jsem garant výuky bezpečnostních studií a splňuji podmínku bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné," řekl Aktuálně.cz Svoboda. Kvůli nominaci ho před dvěma lety oslovil tehdejší náměstek ministerstva obrany Jakub Landovský (ČSSD), kvůli své kandidatuře Svoboda naposledy jednal před měsícem na Úřadu vlády s premiérem Babišem a ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO).
Svoboda měl přitom blízký kontakt s prominenty ruského režimu, jenž před týdnem společně s USA zahrnul Česko na seznam nepřátelských zemí. V prosinci 2015 se účastnil oslavy desátého výročí televize Russia Today, jež slouží jako propagandistické médium Putinovy administrativy. Z akce zveřejnil fotografii propagandistický web Sputnik, snímek zachytil Svobodu u jednoho stolu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a jeho nejbližšími spolupracovníky.
"Když jste na konferenci v Ruské federaci, přijde prezident státu a sedne si ke stolu, tak přece nevstanete a neřeknete, že tam nebudete sedět," sdělil Aktuálně.cz Svoboda. Podle svých slov neměl na výběr. "Nevím, proč mě tam posadili. Sedl jsem si tam podle vizitky. Prezident Putin něco pojedl, popil, vedl se small talk, potom měl vystoupení, sbalil se a odešel," vysvětluje exministr.
Večeři si na snímku užívali společně s někdejším poradcem Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michaelem Flynnem. Ten za proslov na zmíněné akci dostal téměř milion korun. Flynna později americké orgány obvinily kvůli tomu, že lhal FBI, jež vyšetřovala napojení Trumpa na Rusy při šetření ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016. Trump Flynna později omilostnil.
Svoboda na akci vzpomíná jako na "konferenci o terorismu", nicméně šlo o propagandistickou akci Russia Today. Dotazy na svou důvěryhodnost a vztah s Ruskem odráží tím, že má prověrku na stupeň přísně tajné. Podle svých slov ji přitom dostal až po zmíněné akci. Národní bezpečnostní úřad mu vydal i certifikát pro potřeby NATO.
Hamáčkovi blízcí spolupracovníci
Když zákon o dozoru nad tajnými službami vstoupil v platnost, vládní politici mluvili o tom, že vyberou renomované nezávislé odborníky. Aktuálně.cz ověření kandidáti přitom ve výrazné většině reprezentují státní moc, ať jsou to ministerstva, nebo Pražský hrad. Ministerstvo vnitra Jana Hamáčka do orgánu navrhlo náměstka pro vnitřní bezpečnost Jiřího Nováčka a ředitele bezpečnostního odboru Josefa Veselého.
Dalším kandidátem je ředitel bezpečnostního odboru na ministerstvu zahraničí Hynek Pejchan. V rámci ministerstva prošel několika odbory, působil i jako diplomat v zahraničí. Sloužil jako velvyslanec v Uzbekistánu, vystřídal také několik postů na české ambasádě v Moskvě. Dohromady v ruské metropoli sloužil jedenáct let. Kandidátem je podle informací Aktuálně.cz ještě ústavní právník Jan Kudrna.
Bezpečnostní experti se shodují, že nezávislá kontrola činnosti tajných služeb nad rámec parlamentních komisí je třeba. V Česku operuje Bezpečnostní informační služba coby kontrarozvědka, v zahraničí chrání zájmy země Úřad pro zahraniční styky a informace a oběma směry působí Vojenské zpravodajství. Záleží ale na tom, kdo bude nad nimi dohled provádět.
"Parlamentní kontrola je velmi formální, není faktická. Ale tento orgán by skutečně prováděl faktickou kontrolu. A je to v pořádku, taková kontrola zpravodajských služeb je namístě, ve světě tyto modely existují," popsal Aktuálně.cz účel dohledu bývalý náměstek rozvědky Jan Paďourek. Smyslem kontroly je doložit, zda tajné služby při své činnosti dodržují zákon nebo zda nelegálně zasáhly do práv občanů.
Nový zákon praví, že požadované informace může ředitel zpravodajců kontrolorům odepřít ve chvíli, pokud by ohrozil probíhající operaci. Takové odmítnutí ale musí podepsat premiér. Šéf dané služby ovšem smí automaticky dohled zarazit tehdy, pokud by se odhalila totožnost operativců, spolupracovníků služby nebo lidí v důležitém zájmu zpravodajců.