Vláda chtěla znárodnit jednu miliardu, komentuje záměr snížit dotace pro postižené tornádem o dary Nerudová

<img width="1920" height="1277" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Mendelova univerzita" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1-1024x681.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1-768x511.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1-1536x1022.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/FOTO1-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" />Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová se v rozhovoru pro deník FORUM 24 pozastavuje nad tím, jak vláda Andreje Babiše chtěla krátit lidem postiženým nedávným tornádem dotace od státu o peníze z pojistky či veřejné sbírky. Podle Nerudové se zcela identicky, jako v pandemii, dostáváme do situace, kdy stát se chová nepředvídatelně, zvyšuje nejistotu a tím samozřejmě dále klesá důvěra lidí v něj. Vláda schválila parametry dotací na opravu domů, jejich demolici či zřízení nového domova po tornádu na jižní Moravě až do výše dvou milionů korun. Dotace se však měly krátit o částku od pojišťovny či peněžní dary. Co na to jako ekonomka říkáte? Krácení dotace o pojistné plnění při živelní katastrofě takového rozsahu považuji za velmi nešťastné, protože stát má vyslat jasný signál, že podporuje zodpovědné, co se pojistili, a ne je trestat, jak se děje v tuto chvíli. Co se týká krácení částky o peněžní dary, tak to považuji za zcela skandální útok na lidskou solidaritu. Vláda tímto krokem chtěla „znárodnit“ jednu miliardu, kterou solidárně zaslali občané jako pomoc postiženým oblastem. Ministryně financí Alena Schillerová nejprve uváděla, že by se podpora o plnění z pojistky krátit neměla. Později vyšlo najevo, že vláda krácení dotací nejenom o plnění z pojistky, ale i o dary z veřejné sbírky skutečně schválila. Nakonec ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v úterý uvedla, že „sporná věta o darech“ z pravidel upravujících dotace bude vyjmuta. Jak to na vás celé působí? To není sporná věta. Ta věta je naprosto jasná, umožňuje pouze jediný výklad. Říká, že podpora se snižuje o příjem z veřejné sbírky. Bohužel opět v době krize, tentokráte v podobě živelní katastrofy, je naprosto zbytečně vytvářena nejistota. Jak si vysvětlujete, že se tam ona „sporná věta“ navzdory předchozímu ujišťování ministryně financí vůbec mohla dostat? Ministryně Dostálová to svádí na úředníky, kteří to mysleli dobře. Daný materiál schválila vláda, i když ho napsali úředníci. Paní ministryně ho musela číst. A ta věta má pouze jeden jediný výklad. Nedovedu si představit, že takto zásadní věta by se do textu dostala bez vědomí ministryně. Zbytnělý stát chovající se jako dinosaurus Myslíte si, že ministerstvo, potažmo vláda opravdu chtěly takovýmto způsobem na maximálně nevhodném místě ušetřit, a když se ukázalo, že jim to neprojde, tak z toho vycouvaly? Nebo je to jen další doklad toho, jaký chaos na příslušných úřadech panuje? Já jsem velmi ráda, že po bouři na sociálních sítích paní ministryně slíbila větu vypustit. Je nutno si ale klást otázku, kam jsme se to dostali. Máme ostřížím zrakem hlídat vládu a rozpoutávat bouře na sociálních sítích, abychom zabránili vypočítavosti nebo v lepším případě diletanství, nebo bychom měli mít vládu předvídatelnou, spolehlivou a profesionální? Já se domnívám, že to druhé. Stát by měl být řízen strategicky a koncepčně, nikoliv dle twitteru a facebooku. Ať už celá situace vznikla jakkoli, jaký signál to podle vás vysílá nejenom směrem k občanům postiženým tornádem, ale celkově vůči veřejnosti? Není to další rána pro důvěru ve stát, který místo, aby po přírodní katastrofě nemyslel na nic jiného než na rychlou a efektivní pomoc, řeší, aby na tom někteří z postižených díky darům nebyli až moc dobře? Opět, zcela identicky, jako v pandemii, se dostáváme do situace, kdy stát se chová nepředvídatelně, zvyšuje nejistotu a tím samozřejmě klesá dále důvěra lidí. Myslím, že protikladem a příkladem skvělého zvládnutí celé situace je to, jak postupovalo vedení Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Grolichem. Proč, když to jde na úrovni kraje, to nejde na úrovni státu? V posledním více než roce se důvěra lidí ve stát otřásla velice výrazně vlivem nezvládnuté pandemie koronaviru. Jak těžké bude vrátit ji zpátky? A co se pro to podle vás dá udělat? Stačí vyměnit politickou reprezentaci, nebo je ten problém ještě hlubší, jak ukazuje možná i aktuální případ s krácením dotací? Návrat důvěry lidí bude trvat roky. Důvěra se vždy boří rychleji, než staví. To ale neznamená, že bychom na budování, resp. znovuobnovení důvěry měli rezignovat. Nakolik podle vás státní správnou jako takovou prostupuje pocit, že místo, aby tady úředníci byli pro občany, tak je spíše mají za někoho, kdo je věčně otravuje, a přistupují k nim a priori jako k někomu, kdo je podezřelý z toho, že chce stát nějak ošulit? Souvisí to s tím, co jsem opakovala během pandemie. Nejen, že lidé nemají důvěru ve stát, ale stát nemá důvěru v občany. A proto je potřeba přejít ze zbytnělého státu, který se chová jak dinosaurus, na stát flexibilní, který v krizích bude umět skutečně pomáhat. Vnímáte nějakou naději, že se z toho všeho dostaneme ven? Naději, že se vše přežene, mi dávají právě reakce lidí na katastrofu, která postihla jižní Moravu, jejich pocit sounáležitosti a solidarity.

#Hlavní stránka #Zprávy #Alena Schillerová #česká vláda #Danuše Nerudová #dotace #Klára Dostálová #tornádo

Publikováno: 7.7.2021

Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová se v rozhovoru pro deník FORUM 24 pozastavuje nad tím, jak vláda Andreje Babiše chtěla krátit lidem postiženým nedávným tornádem dotace od státu o peníze z pojistky či veřejné sbírky. Podle Nerudové se zcela identicky, jako v pandemii, dostáváme do situace, kdy stát se chová nepředvídatelně, zvyšuje nejistotu a tím samozřejmě dále klesá důvěra lidí v něj. Vláda schválila parametry dotací na opravu domů, jejich demolici či zřízení nového domova po tornádu na jižní Moravě až do výše dvou milionů korun. Dotace se však měly krátit o částku od pojišťovny či peněžní dary. Co na to jako ekonomka říkáte? Krácení dotace o pojistné plnění při živelní katastrofě takového rozsahu považuji za velmi nešťastné, protože stát má vyslat jasný signál, že podporuje zodpovědné, co se pojistili, a ne je trestat, jak se děje v tuto chvíli. Co se týká krácení částky o peněžní dary, tak to považuji za zcela skandální útok na lidskou solidaritu. Vláda tímto krokem chtěla „znárodnit“ jednu miliardu, kterou solidárně zaslali občané jako pomoc postiženým oblastem. Ministryně financí Alena Schillerová nejprve uváděla, že by se podpora o plnění z pojistky krátit neměla. Později vyšlo najevo, že vláda krácení dotací nejenom o plnění z pojistky, ale i o dary z veřejné sbírky skutečně schválila. Nakonec ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v úterý uvedla, že „sporná věta o darech“ z pravidel upravujících dotace bude vyjmuta. Jak to na vás celé působí? To není sporná věta. Ta věta je naprosto jasná, umožňuje pouze jediný výklad. Říká, že podpora se snižuje o příjem z veřejné sbírky. Bohužel opět v době krize, tentokráte v podobě živelní katastrofy, je naprosto zbytečně vytvářena nejistota. Jak si vysvětlujete, že se tam ona „sporná věta“ navzdory předchozímu ujišťování ministryně financí vůbec mohla dostat? Ministryně Dostálová to svádí na úředníky, kteří to mysleli dobře. Daný materiál schválila vláda, i když ho napsali úředníci. Paní ministryně ho musela číst. A ta věta má pouze jeden jediný výklad. Nedovedu si představit, že takto zásadní věta by se do textu dostala bez vědomí ministryně. Zbytnělý stát chovající se jako dinosaurus Myslíte si, že ministerstvo, potažmo vláda opravdu chtěly takovýmto způsobem na maximálně nevhodném místě ušetřit, a když se ukázalo, že jim to neprojde, tak z toho vycouvaly? Nebo je to jen další doklad toho, jaký chaos na příslušných úřadech panuje? Já jsem velmi ráda, že po bouři na sociálních sítích paní ministryně slíbila větu vypustit. Je nutno si ale klást otázku, kam jsme se to dostali. Máme ostřížím zrakem hlídat vládu a rozpoutávat bouře na sociálních sítích, abychom zabránili vypočítavosti nebo v lepším případě diletanství, nebo bychom měli mít vládu předvídatelnou, spolehlivou a profesionální? Já se domnívám, že to druhé. Stát by měl být řízen strategicky a koncepčně, nikoliv dle twitteru a facebooku. Ať už celá situace vznikla jakkoli, jaký signál to podle vás vysílá nejenom směrem k občanům postiženým tornádem, ale celkově vůči veřejnosti? Není to další rána pro důvěru ve stát, který místo, aby po přírodní katastrofě nemyslel na nic jiného než na rychlou a efektivní pomoc, řeší, aby na tom někteří z postižených díky darům nebyli až moc dobře? Opět, zcela identicky, jako v pandemii, se dostáváme do situace, kdy stát se chová nepředvídatelně, zvyšuje nejistotu a tím samozřejmě klesá dále důvěra lidí. Myslím, že protikladem a příkladem skvělého zvládnutí celé situace je to, jak postupovalo vedení Jihomoravského kraje v čele s hejtmanem Grolichem. Proč, když to jde na úrovni kraje, to nejde na úrovni státu? V posledním více než roce se důvěra lidí ve stát otřásla velice výrazně vlivem nezvládnuté pandemie koronaviru. Jak těžké bude vrátit ji zpátky? A co se pro to podle vás dá udělat? Stačí vyměnit politickou reprezentaci, nebo je ten problém ještě hlubší, jak ukazuje možná i aktuální případ s krácením dotací? Návrat důvěry lidí bude trvat roky. Důvěra se vždy boří rychleji, než staví. To ale neznamená, že bychom na budování, resp. znovuobnovení důvěry měli rezignovat. Nakolik podle vás státní správnou jako takovou prostupuje pocit, že místo, aby tady úředníci byli pro občany, tak je spíše mají za někoho, kdo je věčně otravuje, a přistupují k nim a priori jako k někomu, kdo je podezřelý z toho, že chce stát nějak ošulit? Souvisí to s tím, co jsem opakovala během pandemie. Nejen, že lidé nemají důvěru ve stát, ale stát nemá důvěru v občany. A proto je potřeba přejít ze zbytnělého státu, který se chová jak dinosaurus, na stát flexibilní, který v krizích bude umět skutečně pomáhat. Vnímáte nějakou naději, že se z toho všeho dostaneme ven? Naději, že se vše přežene, mi dávají právě reakce lidí na katastrofu, která postihla jižní Moravu, jejich pocit sounáležitosti a solidarity.