Vláda nemá důvod žádat o důvěru, tvrdí Babiš. Ztratila přitom většinu a legitimitu vládnout

<p><img width="572" height="319" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/Hamacek-Babis-Filip.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/Hamacek-Babis-Filip.jpeg 572w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/04/Hamacek-Babis-Filip-300x167.jpeg 300w" sizes="(max-width: 572px) 100vw, 572px" /></p>Vláda ztratila většinovou podporu poslanecké sněmovny. Koalice Spolu proto vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby požádal parlament o důvěru, jinak sama vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Šéf ANO se brání, že k tomu nemá žádný důvod, v poslední době však rychle přibývají. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, pokud premiér Babiš sám nepožádá o důvěru. Hlavním důvodem jsou turbulence na politické scéně, kdy KSČM vypověděla dohodu o toleranci menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. Pokud kabinet důvěru poslanců nezíská, jsou podle koalice Spolu dvě možnosti, o kterých by chtěla jednat s dalšími opozičními stranami a prezidentem Milošem Zemanem. Rozpustit sněmovnu a vypsat předčasné volby začátkem léta hned poté, co bude schválen volební zákon, nebo vytvořit vládu odborníků za podpory všech sněmovních stran. Tím by se minimalizoval Zemanův vliv na její sestavení. Česko ve slovenských stopách „Naše vláda dostala důvěru v červnu 2018 a já nevidím žádný důvod, proč bych měl znova žádat o důvěru. Pár měsíců před volbami není dobrý nápad destabilizovat politickou situaci, která je stabilní,“ reagoval Babiš na tiskové konferenci se slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Mimochodem Heger nastoupil do funkce nedávno po hluboké vládní krizi vyvolané neprůhlednými manévry jeho předchůdce Igora Matoviče kolem neschválené ruské vakcíny Sputnik V. Podobný problém rozkolísal personální obsazení české vlády, která tak kráčí ve slovenských stopách. Premiér Babiš se však mýlí, že neexistuje žádný důvod pro hlasování o důvěře vládě. Děje je tak zpravidla poté, kdy vládní koalicí otřásají skandály, nebo je ve sněmovně nutné ověřit, zda má ještě většinovou podporu. O stabilitě se po posledních událostech ve vládním táboře a po sjezdu ČSSD hovořit nedá. Dnes dochází k souběhu celé řady dobrých důvodů k odchodu vlády, připomeňme ty hlavní. Vypovězení tolerance KSČM Komunisté mají před volebním sjezdem a hlavní konstruktér smlouvy o toleranci menšinové vlády, pragmatický Vojtěch Filip, nebude obhajovat post předsedy. Valná většina pravověrných členů strany dnes vyslovila mesalianci s oligarchou stopku. Důvod je licoměrný, hnutí ANO prý nedodrželo 40 procent dohod. Toho si komunisté všimli až půl roku před volbami, jelikož jim hrozí pád mimo sněmovnu. Znamená to však, že se podpora vládě ANO a ČSSD smrskla na 92 poslanců, protože v rozjitřené atmosféře nehodlá zaskakovat ani Okamura. Sestavování státního rozpočtu Bylo by žádoucí, kdyby státní rozpočet na příští rok sestavoval někdo zodpovědnější než ministryně financí Alena Schillerová. Ministerstvo financí právě přiznalo, že státní dluh by měl letos stoupnout na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony. Pro příští rok Schillerová počítá s dalším astronomickým schodkem 300 miliard korun s minimální vůlí šetřit ve vládních výdajích. Zadlužení státu by se tak od nástupu Babišovy vlády v roce 2018 zdvojnásobilo, přičemž podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se na jeho nebezpečně raketovém růstu podílejí dopady koronavirové krize jen z poloviny. Nekompetence v koronakrizi Liknavost, neschopnost a dominantní důraz na laický marketing v režii mikromanažera Babiše uvrhly Česko na nejnižší světové příčky v počtu případů a úmrtí na covid-19. Vláda podcenila přípravu na podzimní vlnu epidemie a přímým důsledkem je zbytečně velký počet 28 tisíc obětí. Setrvalý chaos a komunikační zmatky se nemění ani po nástupu nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Mezi fatální chyby patří loňské podcenění nákupu vakcín, kterých mohla vláda objednat o 5,5 milionu dávek víc. Způsobila tím u nás jedno z nejpomalejších očkování v Evropě, což se už nyní negativně projevuje na celkové bilanci epidemie. Zpráva NKÚ podrobila drtivé kritice nákupy ochranných pomůcek v režii ministerstva vnitra a zdravotnictví. Často byly předražené a oba resorty uzavíraly smlouvy s dodavateli, aniž si je prověřily. Vnitro selhalo i při ověřování kvality čínských výrobků, přičemž kontrolním testům zcela vyhovělo jen 29 procent respirátorů. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček stojí i za nákupy milionů čínských antigenních testů pro žáky do škol, vykazujících nejhorší kvalitu na domácím trhu. Šachy kolem Sputniku V Do vládní sestavy přímo zasahují zájmy prezidenta Zemana propašovat k očkování ruskou vakcínu Sputnik V ještě před jejím schválením Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Důsledné trvání na řádné registraci stálo křeslo ministra zdravotnictví Jana Blatného, přičemž jeho nástupce Arenberger je vůči jeho využití vstřícnější. Naprosto bizarně se chová ministr vnitra Jan Hamáček, který po rozpačitém volebním sjezdu ČSSD, kde obhájil post předsedy jen těsnou většinou hlasů, srší iniciativou. Poletí do Moskvy vyjednávat o nákupu Sputniku, což mu kompetenčně nepřísluší, stejně jako jednání s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. O čem s ním bude jednat, o dostavbě jaderných bloků v Dukovanech? Co na to premiér Babiš? Jaderné bloky v Dukovanech Ostře sledovaná je i plánovaná dostavba jaderných bloků v Dukovanech. Multiministr Karel Havlíček nečekaně odvolal zmocněnce vlády pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, což je interpretováno jako otevření dveří ruské společnosti Rosatom, zpochybňované kvůli bezpečnostním rizikům. Havlíček urychluje přípravu tendru, nebudou zadávací podmínky vyhovovat jednomu uchazeči? Důvodů ke ztrátě důvěry je dost Důvodů k vyvolání hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše by se našlo dost. Situace se zásadně posunula poté, kdy vláda ztratila většinovou podporu, a tudíž legitimitu vládnout. Ve sněmovně je reálné vyslovení nedůvěry vládě minimálně 101 hlasy, jelikož KSČM i SPD už potvrdily, že by hlasovaly pro. Prezident Zeman sice avizoval, že by v takovém případě nechal dovládnout menšinový kabinet do říjnových voleb, protože premiér Babiš „nikdy neodstoupí“. Pokud by ve sněmovně nevznikla ústavní většina pro nejčistší řešení - vypsání předčasných voleb - minimálně by se aspoň ukázalo, kde kdo stojí. Obavy, že by Hrad převzal iniciativu, jsou přehnané. Menšinový kabinet v demisi by měl oslabený mandát rozhodovat o zásadnějších krocích, jinak by si před volbami koledoval o narůstající napětí ve společnosti, a jen by si dále uškodil.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #Andrej Babiš #boj s koronavirem #Poslanecká sněmovna #vláda

Publikováno: 16.4.2021

Vláda ztratila většinovou podporu poslanecké sněmovny. Koalice Spolu proto vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby požádal parlament o důvěru, jinak sama vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Šéf ANO se brání, že k tomu nemá žádný důvod, v poslední době však rychle přibývají. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, pokud premiér Babiš sám nepožádá o důvěru. Hlavním důvodem jsou turbulence na politické scéně, kdy KSČM vypověděla dohodu o toleranci menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. Pokud kabinet důvěru poslanců nezíská, jsou podle koalice Spolu dvě možnosti, o kterých by chtěla jednat s dalšími opozičními stranami a prezidentem Milošem Zemanem. Rozpustit sněmovnu a vypsat předčasné volby začátkem léta hned poté, co bude schválen volební zákon, nebo vytvořit vládu odborníků za podpory všech sněmovních stran. Tím by se minimalizoval Zemanův vliv na její sestavení. Česko ve slovenských stopách „Naše vláda dostala důvěru v červnu 2018 a já nevidím žádný důvod, proč bych měl znova žádat o důvěru. Pár měsíců před volbami není dobrý nápad destabilizovat politickou situaci, která je stabilní,“ reagoval Babiš na tiskové konferenci se slovenským premiérem Eduardem Hegerem. Mimochodem Heger nastoupil do funkce nedávno po hluboké vládní krizi vyvolané neprůhlednými manévry jeho předchůdce Igora Matoviče kolem neschválené ruské vakcíny Sputnik V. Podobný problém rozkolísal personální obsazení české vlády, která tak kráčí ve slovenských stopách. Premiér Babiš se však mýlí, že neexistuje žádný důvod pro hlasování o důvěře vládě. Děje je tak zpravidla poté, kdy vládní koalicí otřásají skandály, nebo je ve sněmovně nutné ověřit, zda má ještě většinovou podporu. O stabilitě se po posledních událostech ve vládním táboře a po sjezdu ČSSD hovořit nedá. Dnes dochází k souběhu celé řady dobrých důvodů k odchodu vlády, připomeňme ty hlavní. Vypovězení tolerance KSČM Komunisté mají před volebním sjezdem a hlavní konstruktér smlouvy o toleranci menšinové vlády, pragmatický Vojtěch Filip, nebude obhajovat post předsedy. Valná většina pravověrných členů strany dnes vyslovila mesalianci s oligarchou stopku. Důvod je licoměrný, hnutí ANO prý nedodrželo 40 procent dohod. Toho si komunisté všimli až půl roku před volbami, jelikož jim hrozí pád mimo sněmovnu. Znamená to však, že se podpora vládě ANO a ČSSD smrskla na 92 poslanců, protože v rozjitřené atmosféře nehodlá zaskakovat ani Okamura. Sestavování státního rozpočtu Bylo by žádoucí, kdyby státní rozpočet na příští rok sestavoval někdo zodpovědnější než ministryně financí Alena Schillerová. Ministerstvo financí právě přiznalo, že státní dluh by měl letos stoupnout na 2,5 bilionu korun a v roce 2023 na 3 biliony. Pro příští rok Schillerová počítá s dalším astronomickým schodkem 300 miliard korun s minimální vůlí šetřit ve vládních výdajích. Zadlužení státu by se tak od nástupu Babišovy vlády v roce 2018 zdvojnásobilo, přičemž podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se na jeho nebezpečně raketovém růstu podílejí dopady koronavirové krize jen z poloviny. Nekompetence v koronakrizi Liknavost, neschopnost a dominantní důraz na laický marketing v režii mikromanažera Babiše uvrhly Česko na nejnižší světové příčky v počtu případů a úmrtí na covid-19. Vláda podcenila přípravu na podzimní vlnu epidemie a přímým důsledkem je zbytečně velký počet 28 tisíc obětí. Setrvalý chaos a komunikační zmatky se nemění ani po nástupu nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Mezi fatální chyby patří loňské podcenění nákupu vakcín, kterých mohla vláda objednat o 5,5 milionu dávek víc. Způsobila tím u nás jedno z nejpomalejších očkování v Evropě, což se už nyní negativně projevuje na celkové bilanci epidemie. Zpráva NKÚ podrobila drtivé kritice nákupy ochranných pomůcek v režii ministerstva vnitra a zdravotnictví. Často byly předražené a oba resorty uzavíraly smlouvy s dodavateli, aniž si je prověřily. Vnitro selhalo i při ověřování kvality čínských výrobků, přičemž kontrolním testům zcela vyhovělo jen 29 procent respirátorů. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček stojí i za nákupy milionů čínských antigenních testů pro žáky do škol, vykazujících nejhorší kvalitu na domácím trhu. Šachy kolem Sputniku V Do vládní sestavy přímo zasahují zájmy prezidenta Zemana propašovat k očkování ruskou vakcínu Sputnik V ještě před jejím schválením Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Důsledné trvání na řádné registraci stálo křeslo ministra zdravotnictví Jana Blatného, přičemž jeho nástupce Arenberger je vůči jeho využití vstřícnější. Naprosto bizarně se chová ministr vnitra Jan Hamáček, který po rozpačitém volebním sjezdu ČSSD, kde obhájil post předsedy jen těsnou většinou hlasů, srší iniciativou. Poletí do Moskvy vyjednávat o nákupu Sputniku, což mu kompetenčně nepřísluší, stejně jako jednání s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. O čem s ním bude jednat, o dostavbě jaderných bloků v Dukovanech? Co na to premiér Babiš? Jaderné bloky v Dukovanech Ostře sledovaná je i plánovaná dostavba jaderných bloků v Dukovanech. Multiministr Karel Havlíček nečekaně odvolal zmocněnce vlády pro jadernou energetiku Jaroslava Míla, což je interpretováno jako otevření dveří ruské společnosti Rosatom, zpochybňované kvůli bezpečnostním rizikům. Havlíček urychluje přípravu tendru, nebudou zadávací podmínky vyhovovat jednomu uchazeči? Důvodů ke ztrátě důvěry je dost Důvodů k vyvolání hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše by se našlo dost. Situace se zásadně posunula poté, kdy vláda ztratila většinovou podporu, a tudíž legitimitu vládnout. Ve sněmovně je reálné vyslovení nedůvěry vládě minimálně 101 hlasy, jelikož KSČM i SPD už potvrdily, že by hlasovaly pro. Prezident Zeman sice avizoval, že by v takovém případě nechal dovládnout menšinový kabinet do říjnových voleb, protože premiér Babiš „nikdy neodstoupí“. Pokud by ve sněmovně nevznikla ústavní většina pro nejčistší řešení - vypsání předčasných voleb - minimálně by se aspoň ukázalo, kde kdo stojí. Obavy, že by Hrad převzal iniciativu, jsou přehnané. Menšinový kabinet v demisi by měl oslabený mandát rozhodovat o zásadnějších krocích, jinak by si před volbami koledoval o narůstající napětí ve společnosti, a jen by si dále uškodil.