Vláda odstaví ruské oligarchy od zakázek, zvažuje také vyvlastnění jejich majetku

#Domácí

Publikováno: 31.3.2022

Ruský ministr školství Sergej Kravcov odpovídá za válečnou propagandu na tamějších školách, kde se o invazi na Ukrajinu mluví jako o "speciální operaci". Jak už dříve upozornilo Aktuálně.cz, jeho rodiče v Česku podnikají. Vlastní několik bytů za vyšší miliony korun. Ruský ocelářský oligarcha Alexander Abramov, kterého v minulosti vyznamenal přímo Putin, je zase majitelem cenné vily v Karlových Varech.

Nikdo z nich zatím není na sankčním seznamu Evropské unie, Spojených států či Velké Británie, které se po ruském vpádu na Ukrajinu výrazně rozšířily. Nicméně jejich zájmy v Česku ilustrují, že zde působí lidé s vazbami na Kreml. Takové chce v budoucnu Fialova vláda ekonomicky postihovat. Podmínkou je, že proti nim mezinárodní společenství či přímo Česko uplatní sankce.

"Ministru financí (vláda ukládá) zahájit ve spolupráci s ministrem pro místní rozvoj a ministrem průmyslu a obchodu přípravu zvláštního zákona o provedení vnitrostátních sankcí v souvislosti s vojenskou invazí na Ukrajině, který upraví zákaz přístupu vymezené skupiny subjektů k veřejným zakázkám, veřejné finanční podpoře a investičním pobídkám," zní hlavní úkol z usnesení, jež vláda ve středu přijala.

Válečné zločiny na civilním obyvatelstvu

Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájené 24. února přijala vůči Putinovu režimu čtyři balíčky sankcí. Poslední z nich schválila 15. března. Jde o desítky konkrétních restrikcí, které zahrnují zmražení majetku 99 prominentů ruského režimu včetně Putina v Evropské unii, zákaz vyvážení vybraných technologií do Ruska či naopak dovozu ruské oceli a železa.

"V reakci na vojenskou agresi Ruské federace a Běloruské republiky na území Ukrajiny projevila vláda ČR vůli přijmout nad rámec mezinárodních sankčních opatření také vlastní sankce s cílem otevřít další linii tlaku na oba agresorské režimy, které vojenskou invazí na Ukrajinu (…) hrubě porušují všechny normy mezinárodního práva a páchají válečné zločiny na civilním obyvatelstvu," píše vláda v materiálu, jejž Aktuálně.cz získalo.

Za tímto účelem musí kabinet Petra Fialy v první řadě připravit seznam lidí, majetku a firem, jejichž propojení s ruským a běloruským režimem bude pro jejich činnost v Česku považovat za nepřijatelné. Na tomto dokumentu se začalo pracovat v prvních dnech po invazi, vedle vládních orgánů jsou do jeho přípravy zapojené také tajné služby.

"Prvotní seznamy již existují. Jedná se o seznamy, kde je právní vztah k majetku prokazatelný. Ale je tu celá řada majetků, které jsou drženy přes off-shore společnosti nebo bílé koně, u kterých je to složitější. Věřím, že budeme mít finální verzi seznamu i opatření tak, abychom je mohli v rámci platných zákonů přijmout," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Úkol má nejvyšší prioritu

Hlavním úkolem bude ruské a běloruské prominenty odstavit od veřejných zakázek, veřejné finanční podpory a investičních pobídek. Nejsnazší je v tuto chvíli vyřadit je ze systému pobídek. O nich rozhoduje přímo vláda, přičemž všechny potřebné poznatky dostane v dotčených případech na stůl.

"Vlastnická struktura žadatelů o investiční pobídky je sledována již nyní a je standardní součástí materiálů pro jednání vlády k žádostem o investiční pobídku. V případě žadatelů z Ruska či Běloruska bude vládě tato informace poskytnuta. Žádost o investiční pobídku může být vládou zamítnuta. Toto opatření lze aplikovat okamžitě," stojí v materiálu.

Nicméně vláda chce problematiku pobídek spolu se zakázkami a veřejnou finanční podporou pro ruské a běloruské prominenty řešit systémově, připraví proto zmíněný zvláštní zákon. Úkol má nejvyšší prioritu. "Proto se na nich začíná pracovat už v těchto dnech a cílem je, aby byly hotové, co nejdříve to půjde," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová.

Vládní legislativci se musí vypořádat s překážkou. Česko má s Ruskem a Běloruskem smlouvy o vzájemné ochraně investic, které s nimi uzavřelo roku 1994, respektive 1996. Odstavit jejich občany od možnosti plně využívat zdejší podnikatelské prostředí bude znamenat porušení těchto smluv.

Výhody a rizika konfiskace majetku

Fialova vláda si uložila ještě ambicióznější úkol. Zvažuje možnost, že Rusům a Bělorusům napojeným na Putina a Lukašenka zabaví majetek. Kabinet proto ve středu nařídil ministrovi pro legislativu Michalu Šalomounovi (za Piráty), aby připravil "rozbor možné právní úpravy vyvlastnění vztažené k subjektům, na které jsou uvaleny mezinárodní či vnitrostátní sankce".

Konfiskace majetku by přitom byla opět v rozporu se zmíněnými smlouvami o vzájemné ochraně investic. Navíc by šla i nad rámec toho, jak postupuje Evropská unie jako celek. Majetky ruských a běloruských oligarchů na svém území nanejvýš zmrazí (v Česku vykonává takové sankce Finanční analytický úřad), aby s nimi nebylo možné nakládat.

Ve vládním materiálu se jako výhody vyvlastnění uvádí zvýšení tlaku na oba diktátorské režimy a možnost využít prostředky pro obnovu Ukrajiny. Naopak nevýhodou je, že Česko by podle vzájemných smluv muselo zabraný majetek jeho majitelům kompenzovat. Pravděpodobně by také riskovalo mezinárodní arbitráže.

"Důležitou otázkou jsou také případná reciproční opatření Ruské federace a Běloruské republiky proti investicím a majetku českých subjektů na jejich území," upozorňuje také vládní materiál. Se všemi těmito riziko se musí analýza ministra pro legislativu vypořádat.

Podnět k dalším sankcím do Bruselu

Vláda také bude chtít promlouvat do podoby restrikcí přijímaných vůči Rusku a Bělorusku na úrovni Evropské unie. Vycházet hodlá ze svých vlastních sankčních seznamů. "Pokud dojde k identifikaci ze strany vlády, posune se to tak, abychom to tlumočili do EU, kde probíhá příprava sankčních balíčků," uvedl k tomu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Za podněty k dalším restrikcím do Bruselu zodpovídá Meziresortní koordinační skupina pro provádění mezinárodních sankcí v ČR, která vznikla roku 2019. Představuje ji čtrnáct státních institucí. Skupinu vede Finanční analytický úřad, dále jsou v ní zastoupeny resorty financí, zahraničí, spravedlnosti či všechny tři zdejší tajné služby nebo centrální banka.

Vypracovaný podnět posílá do Bruselu ministerstvo zahraničních věcí. Návrh by mělo provázet maximálně precizní vysvětlení, které odůvodňuje návrh restrikcí vůči konkrétním osobám. "Je běžnou praxí, že se podnět před formálním předložením neformálně předjedná v Evropské komisi a dalších orgánech," stojí ve vládním materiálu.