Vláda schválila kompenzace pro obchodníky s energiemi, řešila také výdaje na obranu

<p><img width="1250" height="913" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/profimedia-0650753164.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK / Krumphanzl Michal" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/profimedia-0650753164.jpg 1250w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/profimedia-0650753164-300x219.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/profimedia-0650753164-1024x748.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/09/profimedia-0650753164-768x561.jpg 768w" sizes="(max-width: 1250px) 100vw, 1250px" /></p><strong>Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Kabinet dále schválil novou vojenskou legislativu, která počítá s výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP, vláda také projednala i vyhodnocení českého předsednictví v Radě Evropské unie.</strong> Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP Kabinet Petra Fialy schválil také novou vojenskou legislativu. Ta počítá s vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům premiér Fiala. Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze. Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. "Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena," uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády. Česko podle Fialy získalo kredit v zahraničí Vláda projednala také vyhodnocení českého předsednictví v Radě Evropské unie. Všichni členové vlády jsou si vědomi kreditu, který Česká republika za poslední půlrok v zahraničí získala, a všichni se shodli na tom, že je nutné na tomto kreditu dál stavět, prohlásil premiér. Od ledna předsednictví převzalo Švédsko. Podle Fialy je důležité dál zkušenosti zúročit při mezinárodních jednáních, v prosazování zájmů České republiky či v posílení personálního obsazení českých občanů v unijních institucích. Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti. EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.