Vláda schválila úsporný tarif. S energiemi pomůže v průměru 15 tisíci korunami
Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen.
Publikováno: 24.8.2022
Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od října bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.
Odpuštění poplatků má trvat také po celý příští rok. Ročně se na obnovitelné zdroje přispívá asi 45 miliard korun, zhruba 27 miliard z toho hradil stát.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že vláda ve středu navýšila částku na úsporný tarif, z původně vyčleněných 25 procent se zvýšila na až zhruba 40 procent. Úřad již dříve uvedl, že na úsporný tarif mělo jít původně deset miliard korun, dalších 30 miliard se mělo rozdělit příští rok, celkem tak jde o 40 miliard.
Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo.
Síkela dopoledne před jednáním vlády uvedl, že celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 tisíc korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14 až 15 tisíc korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 tisíc korun.
Pokud se zdraží, tarif se bude muset upravit
Jak připomíná analytik BH Securities Štěpán Křeček, situace je kritičtější, než byla v době, kdy úsporný tarif vznikal. "Ten sice spolu s odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje pomůže lidem, nicméně při přetrvání současné situace na trzích po delší dobu nebude tato pomoc dostatečná," podotýká.
V takovém případě by podle něj bylo nutné zvýšit štědrost úsporného tarifu nebo ho doprovodit dalšími opatřeními. "Osobně bych se nebránil diskusi o zastropování ceny elektřiny, kterou jsme schopni vyrábět za výrazně nižší než burzovní ceny," dodává Křeček.
Navržený úsporný tarif je podle analytika administrativně nenáročný a pomůže všem domácnostem. Sociálně nejslabší domácnosti ho budou muset kombinovat s cílenou pomocí ve formě příspěvku na bydlení.
"Tím, že je úsporný tarif plošný, bude velice nákladný. Přesto může být pro některé domácnosti nedostatečný," varuje dále analytik. "Myslím, že by proto bylo vhodné parametry úsporného tarifu postupně upravovat podle vývoje situace na trhu, přičemž v případě vyhrocení situace by bylo vhodné předělat úsporný tarif z plošného na více cílený," říká.
Podle Petra Bartoně ze společnosti Natland je to, kolik peněz vláda vydá na tarif, čistě politické rozhodnutí - tedy jde o to, nakolik chce přenést náklady současné generace na ty příští skrze vyšší zadlužení.
"Ekonom si ale všímá ne toho, jestli to bude dva nebo tři tisíce, ale jak to má být vyplaceno. To má totiž dalekosáhlé následky. Je obrovský rozdíl, jestli daná rodina dostane celkovou slevu na vyúčtování dva tisíce korun nebo jestli dostane slevu na kWh, která po nasčítání do v průměru zhruba dva tisíce korun. To první motivuje k šetření, to druhé demotivuje," podotýká Bartoň.
Podle Víta Hradila, analytika společnosti Cyrrus, bylo již před zveřejněním konkrétních částek zřejmé, že úsporný tarif bude trpět jedním zásadním nedostatkem, který vyplývá z jeho plošného zacílení. "Pro velkou část Čechů, kteří bezprostředně nejsou ohroženi hmotnou nouzí, je 15 tisíc korun z rozpočtu nesmyslně štědrá částka, která se následně promítne ve vyšší inflaci a zadlužení státu," vysvětluje expert.
Na druhém konci spektra jsou podle Hradila pak nadále domácnosti, které chudobou ohroženy jsou a při násobném zdražení cen energií je od ní 15 tisíc korun neochrání. Analytik dodává, že tyto domácnosti tak budou pravděpodobně v nejbližší době potřebovat další asistenci, která zřejmě dorazí prostřednictvím zvýšení normativů příspěvku na bydlení.
"Najdou se samozřejmě i domácnosti, kterým 15 tisíc korun tak akorát pomůže odvrátit riziko hmotné nouze, což by mělo být záměrem celého programu, ovšem považuji za poněkud nešťastné, že je stát nedokázal konkrétně identifikovat a zacílit jim pomoc adresně. Jedná se o důsledek zanedbávání modernizace a digitalizace státní správy," uzavírá analytik.