Vláda se snaží držet veřejné finance pod kontrolou. Špatná struktura příjmů však volá po reformě
Publikováno: 18.1.2025
KOMENTÁŘ / 271,4. Výsledné číslo pokladního plnění státního rozpočtu za loňský rok není příliš zajímavou informací, snad kromě toho, že původně schválený deficit (bez povodní, neb na takovéto výdaje náš rozpočet tradičně rezervy nemá) se na české poměry podařilo trefit velmi přesně. To podstatné se však skrývá „uvnitř“. Především je úspěchem (někdo by řekl dnes nutností), že výdaje na obranu dosáhly alespoň minimální úrovně požadované NATO, tedy nad 2 procenta HDP. Daří se též držet tempo státních investic, udržet jistou stabilitu zdravotních „financí“ či nerezignovat na přislíbené platy učitelů. Méně radostné je pak zjištění, že stát preferuje své financování prostřednictvím danění mezd, což je ekonomicky špatně. Naopak daně ekonomicky méně bolestivé využívá málo (co si ekonomicky vzato kupujeme třeba za jednu z nejnižších cen benzínu v EU, není jasné). Jinými slovy, přetrvává – ne-li se prohlubuje – stav, kdy struktura příjmů rozpočtu není nastavena tak, aby co nejméně zatěžovala ekonomiku a životní úroveň. Samotný deficit je samozřejmě velmi vysoký, a to i přesto, že vláda (v rámci omezení, která si stanovila), o jeho zlepšení usiluje. Doložit, že se jí to aspoň částečně daří, není složité. Kdybychom se (zcela chybně) drželi „tradice“ výdajů na obranu kolem 1 procenta HDP, deficit by hned klesl o 80 miliard. Další desítky miliard deficitu přidává dluhová služba na rychle rostoucí dluh. A opozice by si měla připomenout, že to byl její nápad (bohužel podpořený i ODS) obrat státní kasu o zhruba 80 miliard ročně snížením daní (tzv. zrušení superhrubé mzdy), na které rozpočet „nemá“. Jinými…