Vláda šéfa BIS na pět let nejmenuje. Koudelka bude další měsíce zastupovat sám sebe

#Domácí

Publikováno: 9.8.2021

Týden před vypršením mandátu šéfa BIS Michala Koudelky je jasno, jak bude kontrarozvědka, která Česko chrání proti zahraničním mocnostem, fungovat. Vláda na poslední chvíli rozhodla, že Koudelku, kterého dosud chválila, dalším vedením služby jen pověří. A to do doby, než jeho či někoho jiného na běžné pětileté funkční období jmenuje nová vláda.

"Myslíme si, že taková důležitá funkce má být rozhodnuta novou vládou, která získá důvěru občanů a sněmovny," uvedl Babiš. To ovšem může trvat řadu dalších měsíců. Dlouhodobá nevole prezidenta Zemana vůči Koudelkovi v novém rozhodnutí podle Babiše nehrála roli.

"Je to to nejlepší řešení. Nikdo nám nemůže nic vyčítat," dodal Babiš s tím, že to podpořil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Babiš zároveň odmítl říci, zda Koudelku bude chtít řádně jmenovat, pokud se po volbách znovu stane premiérem.

Babišův historický unikát

Babišův kabinet si tímto řešením připsal historický unikát. Je první vládou v historii Česka, která vystavila Bezpečnostní informační službu velení bez řádného ředitele. Dobrovolně se vzdala svého práva jmenovat plnohodnotného šéfa služby, žádný jiný kabinet dosud takto nepostupoval.

Je pravda, že druhá vláda Václava Klause a kabinet Miloše Zemana také nechaly načas službu řídit provizorně. V druhé polovině 90. let pokaždé dočasně nahradil odvolané ředitele Stanislava Devátého a Karla Vulterina náměstek Jaroslav Jíra. Klausova i Zemanova vláda však následně vybrala nového řádného šéfa. Babišův stávající kabinet už nikoho jmenovat nebude.

Zákon přitom nepředpokládá, že BIS bude podléhat pouze pověřenému řediteli. Jen řádný šéf může podle zákona například rozhodnout o vydání krycích dokladů pro příslušníky služby, krycích prostředků nebo nařizuje sledování. Stejně tak je ředitel spojkou kontrarozvědky s příslušnými výbory a komisemi Poslanecké sněmovny a Senátu, prostřednictvím ředitele pak úkoluje BIS premiér.

Protože ovšem svého druhu mandát od vlády Michal Koudelka dostal, přičemž právě kabinet s premiérem v čele je klíčovým orgánem, jemuž BIS podléhá, způsob organizace práce ve službě včetně komunikace s vládou bude dál záležitostí Michala Koudelky. Kontrarozvědka jen patrně bude muset najít vhodný právní rámec, v kterém se bude pověřený šéf pohybovat.

Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity dostal Koudelka v posledních měsících několik nabídek z diplomatického prostředí. Všechny odmítl. Pověřené řízení BIS může být podle zdrojů Aktuálně.cz jeho poslední misí. Až vláda s důvěrou vzešlá z říjnových sněmovních voleb vybere nového řádného šéfa, tak pokud se jím znovu nestane Koudelka, ze služby úplně odejde.

Obrat ve vztahu ke Koudelkovi

Babiš tím udělal ve svém vztahu ke Koudelkovi v několika posledních týdnech částečný obrat. Až donedávna dával najevo, že ředitele kontrarozvědky, kterého jmenovala ještě vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), podporuje. A to navzdory opakovaným útokům prezidenta Miloše Zemana, s nímž jinak Babiš pokouší udržovat co nejlepší vztahy. "Mám na to jiný názor a nemám důvod ho měnit. Pan Koudelka dělá svou práci dobře a v tom se s prezidentem lišíme," řekl Babiš loni v říjnu.

Koudelka je značně uznávaný i zahraničními spojenci. V roce 2019 společně s Babišem v USA navštívil ústředí CIA a převzal tam cenu George Teneta, nejvyšší ocenění služby za zahraniční spolupráci.

Vláda Koudelku celkem šestkrát navrhla na povýšení generála. Naposledy letos na jaře to Babišům kabinet zdůvodňoval "jeho vysokými profesními a osobními kvalitami a velmi dobrými výsledky BIS".

Předtím vláda právě na základě zjištění BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích stojí agenti ruské tajné služby GRU, vyhostila celkem 18 zpravodajců z ruské ambasády.

Babiše a jeho ministry dlouhodobě chválil i sám Koudelka. "Má zkušenost je dnes taková, že tato vláda reaguje na naše zprávy velmi dobře. Naslouchá nám, tohle dříve jednoznačně nebylo. Vědomí, že se s našimi zprávami nakládá správně, mají váhu a oprávnění adresáti nám věří, je pro naše sebevědomí velmi důležitý prvek. Tato vláda se snaží bezpečnosti České republiky věnovat maximálně," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Koudelka loni v březnu.

Čtvrt roku před koncem Koudelkova pětiletého mandátu, který vyprší o tomto víkendu, ale Babiš začal mlžit. Zároveň se blíží říjnové volby, po nichž od Zemana Babiš bude potřebovat pověření k sestavení další vlády. "Předpokládám, že ve funkci zůstane, ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda," uvedl premiér v dubnovém rozhovoru pro Právo s tím, že Koudelkovi mandát končí až v srpnu a debata tak ještě není na stole. 

V bezpečnostní komunitě i v kuloárech sněmovny se následně začala debatovat právě varianta, že Babišova vláda Koudelku vedením služby pouze pověří, například na rok. A Babiš tak otupí konflikt se Zemanem, který opakovaně požaduje Koudelkův konec.

Otřáslá důvěra zahraničních spojenců

Babiš ale ani v následujících měsících jasné řešení neoznámil a čekal do poslední chvíle. Jeho ANO, komunisté, SPD a ČSSD v polovině červenci zablokovali pokus části opozice svolat bezpečnostní výbor, který by po Babišovi žádal řešení situace. Situace pak podle několika zdrojů Aktuálně.cz začala kontrarozvědce komplikovat práci. Ochota sdílet s BIS informace může být u zahraničních spojenců menší. Partnerští zpravodajci jsou opatrní, jelikož s jejich poznatky následně může pracovat někdo jiný než jimi respektovaný Koudelka. 

Po schůzce se Zemanem před týdnem Babiš nakonec konstatoval, že požádá o svolání bezpečnostního výboru, který by se vyjádřil k setrvání Koudelky ve funkci.

Po dalších pěti dnech se ale v pátek definitivně ukázalo, že se výbor nesejde. Jeho předseda Radek Koten (SPD) oznámil, že k jeho svolání nemá zákonem dané důvody. Zákon počítá s tím, že Babiš pošle do bezpečnostního výboru jméno kandidáta a ten ho teprve potom doporučí či nedoporučí. Opozice znovu o mimořádné svolání výboru požádat odmítla. Svolání mohl iniciovat i předseda sněmovny z Babišova ANO Radek Vondráček, ale neučinil tak. Nakonec tak rozhodla jen vláda bez avizované konzultace s poslanci.

Tři roky starý začátek boje prezidenta s vlastní kontrarozvědkou

Podle části opozice má lavírování Babiše na svědomí tlak Hradu. BIS ve veřejných částech své výroční zprávy každoročně varuje před hrozbou ruských a čínských zpravodajských služeb. Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář a poradce Martin Nejedlý mají naopak k oběma režimům blízko.

Počátek viditelných sporů prezidenta a jeho blízkého okolí s Koudelkou sahají tři roky nazpět. Když v březnu 2018 v anglickém městě Salisbury příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU otrávili nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru, prezident Miloš Zeman vzápětí přišel s prohlášením, které nahrávalo ruské propagandě.

Ta oznámila, že novičok se vyráběl i v Česku a není tedy důkaz, že za otravou Skripala stojí právě Rusové. Zeman následně zadal BIS pod vedením Koudelky úkol to prověřit a o něco později oznámil, že se novičok v Česku opravdu vyráběl. BIS to ale popřela.

Koudelka tehdy nevyslyšel Zemanovo přání a prezident na kontrarozvědku začal otevřeně útočit. Už v prosinci označil BIS za "čučkaře". "Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona," prohlásil.

Koudelka to ale viděl jinak - v roce 2019 například ve sněmovně uvedl, že BIS rozbila síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Ta se věnovala hackerským útokům.

BIS se také ostře postavila proti tomu, aby se připravovaného tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany účastnil ruský Rosatom. Ve svých zprávách to označila za bezpečnostní hrozbu. Zeman a jeho okolí naopak Rosatom preferují. Se šéfem Rosatomu dle Respektu jednal prezidentův poradce Martin Nejedlý už v roce 2017.

Zemanovo "kompro" na Koudelku

Zeman pak prohlásil, že by stavbu ruské firmě svěřil bez tendru. Když loni v listopadu Babiš připustil, že tendr odloží na čas po volbách, prezidentův poradce Martin Nejedlý odcestoval jednat do Ruska. Uprostřed pandemie koronaviru musel získat zvláštní povolení ruské vicepremiérky. Tvrdil ale, že o jádru jednání nebylo.

Zemanovy útoky na BIS se následně stupňovaly. Zeman dokonce podle zjištění Aktuálně.cz zaměstnal někdejšího Koudelkova soka v klání o post šéfa BIS Jiřího Roma, který působil do přechodu na Hrad jako šéf analytiky služby. A následně Hrad nechal sepsat analýzu, proč by Koudelka neměl být ředitelem BIS. Dvě strany, které získaly Respekt a Aktuálně.cz ale obsahují obecné formulace a nezdůvodněná obvinění z toho, že proti Rusku varuje BIS bez důkazů. Sněmovní komise pro dozor nad BIS ji smetla ze stolu.

Zeman ovšem využil i další prezidentské pravomoci a po Koudelkovi dle zjištění Radiožurnálu požadoval seznam ruských agentů a detaily živých operací proti nim. Experti to označili za past a ohrožení služby. 

K jasnému vyloučení Rosatomu nakonec vládu přiměly odhalení BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu ohledně vrbětických explozí. Zeman se zjištění, že za smrt svou lidí a stamilionové škody mohou ruští rozvědčíci snažil relativizovat s tím, že vyšetřovacích verzí je více. To ale není pravda.