Vliv dezinformátorů na českou společnost. Selhávají mainstreamová média, komunitní sítě, nebo jednotliví politici?

Publikováno: 16.9.2023

Šíření záměrně nepravdivých informací s cílem ovlivnit veřejné mínění nebo zakrýt pravdu má značně dlouhou historii, která nás může zavést až do starověkého Říma. V dobách občanské války proti sobě stáli Octavianus, adoptivní syn zavražděného Julia Caesara, a vojenský velitel Marcus Antonius, přičemž Octavianus si byl dobře vědom toho, že pokud chce nejen vyhrát válku, ale být i úspěšným vládcem, tak mu nebude stačit pouze vojenský triumf, potřebovat bude i podporu veřejnosti. Jak takové podpory nejsnáze dosáhnout? Poměrně jednoduše – skrze sérii falešných zpráv byl Marcus Antonius vykreslen jako člověk, který nerespektuje tradiční římské hodnoty, jimiž jsou věrnost a respekt, a který také velmi rád holduje alkoholu, kvůli čemuž není schopen zastávat jakýkoliv úřad. Své „poselství“ nechal Octavianus šířit prostřednictvím poezie a krátkých, avšak velmi cílených sloganů vyražených na mincích. Občanskou válku tak nakonec Marcus Antonius prohrává vojensky, ale i jako osobnost v očích veřejnosti. Jednání s účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce informací přetrvávají dodnes, přičemž mezinárodně uznávaným výrazem pro takové konání se stal termín dezinformace. Technologický pokrok současné doby navíc zajišťuje, že jakoukoliv informaci lze velmi snadno, levně a rychle zprostředkovat skrz média nebo internet širokým masám lidí po celém světě. Nebezpečí dnešních dezinformací však netkví v tom, že by svým obsahem podkopávaly autoritu konkrétního člověka, ale především poškozují obecně uznávaný výklad reality a často je jejich cílem znevěrohodnění politického systému určité země jako celku. S aktivitou dezinformátorů se Česká republika setkává takřka dennodenně, přičemž jejich činnost a agresivní narativ jsou nejen vidět a slyšet, ale i silně rezonují společností, kde si získávají nejednoho příznivce. Dezinformace a jejich protagonisté tak představují pro náš demokratický systém významné riziko, a je tedy nezbytné…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace