Vltavská filharmonie: Praha může mít konečně světovou architekturu

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/vltavska-filharmonie-big-0.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/vltavska-filharmonie-big-0.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/vltavska-filharmonie-big-0-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/vltavska-filharmonie-big-0-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/vltavska-filharmonie-big-0-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p><p class="p1">Vltavská filharmonie, sen mnoha generací, se může stát skutečností. Pokud by vše probíhalo podle plánu, tak bychom si za deset let mohli poslechnout Smetanovu Mou vlast, jejíž součástí je symfonická báseň Vltava, v nové koncertní budově za šest miliard korun. Vítězný návrh dánského studia BIG je z rodu ikonických, ale zároveň rozvojových, zapojujících se v širších souvislostech do městské struktury.</p> <p class="p3">Skutečnost, že Praha potřebuje nový koncertní dům, je známá už desetiletí, Rudolfinum ani sál v Obecním domě nemohou uspokojit poptávku, navíc se jedná o stavby z konce devatenáctého, respektive začátku dvacátého století: Byly postaveny ještě za rakousko-uherské monarchie… Pro tak kulturní metropoli, za jakou se Praha považuje, byla daná situace tristní. Stavební útlum v oblasti kulturních institucí je ovšem setrvalým problémem Česka, v němž se kultura ocitá na chvostu zájmu, a kdyby nebylo osvícených předků a současných soukromých investorů, pomalu bychom ani neměli kam za kulturou chodit.</p> Hledání místa <p class="p3">Věci se daly do pohybu v roce 2008, kdy začal fungovat Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu ve složení Jiří Bělohlávek, Roman Bělor, Martin Gross, Josef Pleskot a Jana Vohralíková. V roce 2010 vydal Magistrát hlavního města Prahy memorandum, v němž byla stvrzena spolupráce a vzájemná podpora se Spolkem. V následujících letech byl ustanoven Koordinační výbor pro výstavbu nového koncertního sálu, jenž původní sestavu rozšířil o dva vynikající dirigenty Libora Peška a Jakuba Hrůšu a dva architekty (Miroslav Masák, Zdeněk Lukeš). Klíčovým úkolem bylo nalézt vhodné místo. Uvažovalo se o Karlově a Palackého náměstí, Těšnově, Florenci, ale také o Argentinské ulici nebo Paláci kultury. Favorizovaný byl od samého počátku především ostrov Štvanice, který přinášel jedinečný úhel pohledu na pražské panoráma s dominantním Hradem, a oblast okolo stanice metra trasy C Vltavská, která vedle kontaktu s řekou nabízela šanci synergického působení na celou, dosud neprostupnou oblast Holešovice-Bubny. O umístění koncertního domu na Vltavské bylo rozhodnuto 29. srpna roku 2017 Radou hlavního města Prahy (usnesení č. 2033). Pro vybranou lokalitu to znamená nejenom obohacení...</p>