Vojenská cvičení Číny a Ruska odhalují limity jejich spolupráce. Ukazují však, kdo je pro ně nepřítel
Publikováno: 28.4.2026
ANALÝZA / Navzdory rostoucí frekvenci a rozsahu společných cvičení zůstává čínsko-ruská vojenská spolupráce omezená – více než skutečné spojenectví ji charakterizují politická gesta a přetrvávající nerovnováha. Obranná spolupráce patří mezi jedno z nejdiskutovanějších témat čínsko-ruských vztahů a její nedílnou součástí jsou společná vojenská cvičení, která předpokládají určitou míru důvěry i vyspělost vztahů ve vojenské oblasti. Analýza typů cvičení a regionálního záběru nám může poskytnout cenný vhled do záměrů daných států, dynamika a rozsah spolupráce zase reflektují povahu vztahu zúčastněných stran. Společná vojenská cvičení slouží k zvýšení interoperability mezi danými armádami, sdílení vědomostí a networkingu. Neméně důležitý je však rozměr politický. Cvičení slouží k signalizování – defenzivnímu, ofenzivnímu či jejich kombinaci. Vysílají tak určité signály státům v regionu o aktérových záměrech či demonstrují (potenciálním) nepřátelům, že se státy připravují na konkrétní scénář společně a vzájemně se podporují – v případě konfliktu je tedy vzájemná podpora skutečnou možností. Řada cvičení se navíc odehrává ve „strategicky citlivých oblastech”, konkrétně ve vodách, které si Peking nárokuje na úkor svých sousedů. Rychle rostoucí spolupráce Čína a Rusko pořádají společná vojenská cvičení již od roku 2003, od té doby se však značně proměnila a nabyla na frekvenci i složitosti. Zpočátku šlo především o protiteroristická cvičení v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). K zásadnějšímu rozmachu však došlo až po roce 2010, od roku 2014 pak zahrnovala rozsáhlé soutěže, počítačové simulace i letecké hlídky. Významným krokem bylo zavedení kombinovaných námořních a leteckých cvičení v roce 2019. Podle odhadů proběhlo k…