Volal po míru, přátelil se s Hitlerem a obhajoval koncentráky. Vůdce britských fašistů má obdivovatele dodnes

Publikováno: 12.4.2024

HISTORIE / "Velcí židé ohrožují ekonomiku, malí židé ničí kulturní identitu svého okolí!" hřímá Oswald Mosley ve svém plamenném projevu v londýnské Albert Hall. Když ho přítomní židé a komunisté svými nesouhlasnými výkřiky přerušují, vrhnou se na ně černé košile a do krve je zbijí. Téměř po celé dlouhé dvacáté století se účastnil britské a v menší míře i evropské politiky, stál u většiny klíčových událostí meziválečného období a udržoval styky s nejvýraznějšími osobnostmi své doby – Benitem Mussolinim, Adolfem Hitlerem, Franklinem D. Rooseveltem, Nevillem Chamberlainem nebo Winstonem Churchillem. Do dějin však Oswald Mosley vešel především jako zakladatel a vůdce Britské unie fašistů, nejvýznamnějšího britského fašistického hnutí, které Roger Griffin, přední britský historik fašismu, neváhal nazvat „ošklivým káčátkem“. Celý život kulhal Narodil se v listopadu roku 1896 v Londýně do vysoce společensky postavené rodiny, která mu mohla dopřát vzdělání na prestižní Winchester College a později na Královské vojenské akademii v Sandhurstu. Do politiky ho nasměrovaly především zážitky z první světové války. Nejprve bojoval ve Francii na západní frontě jako voják britské kavalérie, poté působil jako pilot a letecký pozorovatel u Královských leteckých sborů. Když se jednou s letadlem předváděl před svou matkou a sestrou, havaroval a musel být hospitalizován. Z incidentu si odnesl nejen celoživotní kulhání, ale i pověst lehkomyslného mladíka.  Do zákopů se vrátil dříve, než se zranění plně zahojilo, a během bitvy u Loosu na západní frontě během podzimních dnů roku 1915 omdlel bolestí. Zbytek války proto strávil v kancelářích na ministerstvu munice a na ministerstvu zahraničí. „Je odvážný…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace