Volbu členů Rady ČT provází napětí. Poslanec ANO radil, koho volit a kdo hnutí vadí

Publikováno: 11.3.2020

Když byl Petr Dvořák v roce 2017 opětovně zvolen generálním ředitelem České televize, byla jeho volba jednomyslná - ruku pro něj zvedlo všech patnáct členů Rady ČT. Mandát mu vyprší v roce 2023, ale o jeho další budoucnosti se začíná rozhodovat už nyní, kdy sněmovna volí z patnáctičlenné rady šest nových členů. A právě jen rada může ředitele předčasně odvolat.

Nově zvolení členové nahradí předsedu rady Jana Bednáře a řadové členy Luboše Beniaka, Vratislava Dostála, Michaela Hausera, Ivanu Levou a Vlastimila Venclíka, kterým končí mandát 26. března.

O tom, jak velký zájem o tato uvolněná místa byl, svědčí to, že se do televizní rady přihlásilo 86 zájemců. Volební výbor si v minulých týdnech všechny vyslechl a nakonec vybral 18 finalistů, mezi kterými budou poslanci vybírat konečnou šestici.

Nejvíce hlasů ve výboru získal mediální manažer Michal Klíma, kterému dalo hlas sedmnáct z osmnácti členů výboru. Za ním se umístili psycholog Ivan Douda, děkan FAMU Zdeněk Holý, ekonom a manažer Jiří Schwarz, ekonom Pavel Kysilka, komentátor Martin Schmarcz a auditor Stanislav Staněk.

Mezi finalisty jsou ale také lidé, kteří vyvolávali největší veřejnou polemiku - moderátor Luboš "Xaver" Veselý nebo ekonomka Hana Lipovská. Lipovskou nominovala Česká biskupská konference a získala jedenáct hlasů, Veselý nominovaný Centrem pro občanské svobody devět hlasů.

"Aktivně pracuje proti ANO," psal Berkovec o kandidátovi

Tato čísla ale ve skutečnosti vůbec nic neznamenají. Ti, kteří získali ve výboru nejvíce hlasů, můžou propadnout, a naopak ti s nejmenším počtem hlasů zvítězit. Rozhodující přitom bude postoj poslanců hnutí ANO, které má ve sněmovně zdaleka nejvíce poslanců, 78 z celkového počtu 200.

Velké pozdvižení v tomto týdnu vyvolal právě poslanec ANO Stanislav Berkovec, který je navíc předsedou volebního výboru. Podle webu Info.cz adresoval svým stranickým kolegům dopis, ve kterém rozebíral jednotlivé kandidáty. Ale ne podle toho, jak moc by byli prospěšní pro Českou televizi, ale podle toho, jaký mají vztah ke generálnímu řediteli. Čím byl podle Berkovce bližší, tím méně by ho měli poslanci ANO volit. U Berkovce tak propadl například Michal Klíma, kterého přitom ve volebním výboru téměř všichni poslanci volili.

"Tento kandidát dlouhodobě a velice aktivně pracuje proti ANO. Není žádný důvod domnívat se, že v Radě ČT tomu bude jinak. Bude zastupovat výhradně zájmy Petra Dvořáka a Milion chvilek pro demokracii," píše Berkovec, který také rozebírá, kde všude Klíma působí, a kdo jsou další lidé kolem něj.

Naopak podle dopisu Berkovec doporučuje poslancům, aby volili například dva bývalé pracovníky televize, a to exšéfa zpravodajství Romana Bradáče a exředitele brněnského studia ČT Marka Hladkého či ekonomku Evu Hubkovou. Ta pracovala jako asistentka člena Rady ČT Vladimíra Karmazína, kterého nominovalo ANO.

Proti chování Berkovce vystupují opoziční politici, například ve středu dopoledne se ohradil proti jeho chování předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. "Komunikance, která se tady objevila včera ze strany poslance ANO je z našeho pohledu nepřípustná," prohlásil Jurečka, podle kterého není možné, aby sněmovna volila kandidáty, kteří vyhovují jen úzké skupině poslanců. Aby tady byl posuzovaný kandidát z pohledu toho, co může přinést hnutí ANO. Něco takového si tady nepamatujeme, je to brutální privatizace veřejných mediálních prostředků, které mají plnit úlohu veřejnoprávních médií,"  

Připomíná mi to Státní bezpečnost, stěžuje si kandidát do Rady ČT

Proti dopisu Berkovce se ohradil jak generální ředitel ČT Petr Dvořák, tak samotný kandidát na radního Michal Klíma i další lidé. Dvořák označil postup Berkovce za šokující. "Naprosto popírá roli Rady ČT jako garanta nezávislosti a objektivity média veřejné služby. Naopak ji přeměňuje ve skupinu snadno ovlivnitelných lidí, kteří budou prosazovat pouze konkrétní politické zájmy," uvedl Dvořák, podle kterého chování Berkovce navrací společnost do doby, kdy se odborníci kádrovali podle toho, s kým se stýkají. "Pokud takovýto postup prosazuje předseda výboru, který odpovídá za mediální legislativu a kontrolu médií, zásadně to nabourává důvěru v jeho činnost," uvedl Dvořák.

Michal Klíma přirovnal prakticky Berkovce k činnosti Státní bezpečnosti za komunistického režimu. "V roce 1979 na mne Státní bezpečnost založila svazek se zdůvodněním, že jsem synem svého otce, že udržuji pravidelný písemný styk s přáteli, kteří emigrovali, že na škole, kde studuji byly získány poznatky o mých protisocialistických a protisovětských postojích. Dalším uvedeným důvodem bylo, s kým se stýkám," uvedl Klíma s tím, že text Berkovce mu tehdejší dobu připomíná.

"V textu, který o mně koluje ve sněmovně, nacházím nejen povědomé formulace, ale především shodnou metodiku. Píše se tu, s kým jsem kamarád, s kým se stýkám, a že prý dlouhodobě a aktivně pracuji proti vládnoucí straně. Nevím jakých prostředků bylo využito při mém novém rozpracování, ale podobnost obou dokumentů je děsivá," sdělil Klíma a dodal, že se považuje především za mediálního profesionála, který řídil největší česká a slovenská vydavatelství, nikdy nebyl členem žádné strany ani pro žádnou nepracoval. 

Poslanci volí také členy Rady Českého rozhlasu, ale tato volba nevyvolává zdaleka takovou pozornost a debatu.