Volební euforie versus Babišův výbuch. Plán zní: přestat se litovat a stěžovat si

<p><img width="1920" height="1280" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Veronika Chválková, Pavel Hofman / FORUM 24" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007-1024x683.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007-768x512.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007-1536x1024.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/01/mg_1007-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p>Křičí to na nás pochopitelně ze všech stran, ale zopakujme i zde: jasným vítězem prezidentských voleb se stal Petr Pavel. Bude zajímavé sledovat, jak kreativně se nový prezident po 8. březnu ujme svých pravomocí, tím spíše, že takovou nálož hlasů zatím nikdo v přímé volbě nedostal. Pokud je něco „silný mandát“, je to toto. Nepropadejme nekritické euforii, ale jisté je jedno – Petr Pavel přinese pozitivní změnu. Jak jinak, když přijde po Miloši Zemanovi, který z Hradu udělal proruské a pročínské hnízdo a místo, které si lidé typu Mynář a Nejedlý v podstatě (naštěstí jen dočasně) zprivatizovali. Už první povolební proslov Petra Pavla byl slibný (a nijak překvapivý): chce stmelovat, překonávat rozdíly, myslet na společnou budoucnost, změnit styl politiky konfrontace. Můžeme věřit a doufat, že teď přijdou nové časy, nových pět, možná deset let. Ale na příkladu Zemana a jeho okolí se jen potvrzuje, jak silně moc korumpuje, a tak stále platí ona krylovská věta: Politikům se nevěří (natož nekriticky fandí), politici se kontrolují. Zatímco Petr Pavel je suverénním vítězem, Andrej Babiš se stal historicky nejvíce poraženým kandidátem ve druhém kole (dostal ještě o pár procent méně než Karel Schwarzenberg, který před deseti lety získal 45,19%), v politice ale rozhodně nekončí, i když dotaz na Pavlovu možnou budoucí spolupráci s Babišem v publiku vyvolal pobavený smích. Ale ta otázka je zcela na místě. Babiš uznal porážku. Sice dostal v procentech na frak, získal ale nějakých 2,4 milionu hlasů – a to i od lidí, kteří obvykle k volbám nechodí. Má dva roky na to, aby tohle své rozšířené voličské jádro dále opečovával; pořád trvá to, že Babišovi bylo nejlépe v roli premiéra. A o tu bude jistě znovu usilovat, i když svou vyhrocenou kampaní se ocitl v ještě větší izolaci. Jeho koaliční potenciál je nyní čistá nula, protože největší hrozbou je nyní pro Tomia Okamuru a jeho elektorát. Petr Pavel vyvolal ve významné části společnosti obrovské očekávání. Oprávněně, s ohledem na to, kdo a jakým způsobem stál proti němu. Není ale na místě nově zvoleného prezidenta zbožšťovat a projektovat si do něj naděje, které nemůže splnit – prostě proto, že pravomoci prezidenta jsou jen takové, jaké jsou (jakkoli to v některých televizních debatách vypadalo, že si snad volíme muže do prezidentského systému typu USA nebo Francie). Co od něj očekávat lze, je snaha o změnu společenské atmosféry – což je něco, co prezident v Česku tradičně umí, negativně i pozitivně. Petr Pavel svou vizi shrnul takto: „Přestat se litovat, přestat si stěžovat a uvědomit si potenciál této země. Nehledat důvody, proč něco nejde, ale hledat řešení.“ Což je práce možná na víc než deset let… <strong>Převzato s laskavým svolením redakce serveru<span> </span><a href="https://hlidacipes.org/volebni-euforie-versus-babisuv-vybuch-plan-zni-prestat-se-litovat-a-stezovat-si/" target="_blank" rel="noopener">HlídacíPes.org</a>.</strong>

Publikováno: 31.1.2023

Veronika Chválková, Pavel Hofman / FORUM 24

Křičí to na nás pochopitelně ze všech stran, ale zopakujme i zde: jasným vítězem prezidentských voleb se stal Petr Pavel. Bude zajímavé sledovat, jak kreativně se nový prezident po 8. březnu ujme svých pravomocí, tím spíše, že takovou nálož hlasů zatím nikdo v přímé volbě nedostal. Pokud je něco „silný mandát“, je to toto. Nepropadejme nekritické euforii, ale jisté je jedno – Petr Pavel přinese pozitivní změnu. Jak jinak, když přijde po Miloši Zemanovi, který z Hradu udělal proruské a pročínské hnízdo a místo, které si lidé typu Mynář a Nejedlý v podstatě (naštěstí jen dočasně) zprivatizovali. Už první povolební proslov Petra Pavla byl slibný (a nijak překvapivý): chce stmelovat, překonávat rozdíly, myslet na společnou budoucnost, změnit styl politiky konfrontace. Můžeme věřit a doufat, že teď přijdou nové časy, nových pět, možná deset let. Ale na příkladu Zemana a jeho okolí se jen potvrzuje, jak silně moc korumpuje, a tak stále platí ona krylovská věta: Politikům se nevěří (natož nekriticky fandí), politici se kontrolují. Zatímco Petr Pavel je suverénním vítězem, Andrej Babiš se stal historicky nejvíce poraženým kandidátem ve druhém kole (dostal ještě o pár procent méně než Karel Schwarzenberg, který před deseti lety získal 45,19%), v politice ale rozhodně nekončí, i když dotaz na Pavlovu možnou budoucí spolupráci s Babišem v publiku vyvolal pobavený smích. Ale ta otázka je zcela na místě. Babiš uznal porážku. Sice dostal v procentech na frak, získal ale nějakých 2,4 milionu hlasů – a to i od lidí, kteří obvykle k volbám nechodí. Má dva roky na to, aby tohle své rozšířené voličské jádro dále opečovával; pořád trvá to, že Babišovi bylo nejlépe v roli premiéra. A o tu bude jistě znovu usilovat, i když svou vyhrocenou kampaní se ocitl v ještě větší izolaci. Jeho koaliční potenciál je nyní čistá nula, protože největší hrozbou je nyní pro Tomia Okamuru a jeho elektorát. Petr Pavel vyvolal ve významné části společnosti obrovské očekávání. Oprávněně, s ohledem na to, kdo a jakým způsobem stál proti němu. Není ale na místě nově zvoleného prezidenta zbožšťovat a projektovat si do něj naděje, které nemůže splnit – prostě proto, že pravomoci prezidenta jsou jen takové, jaké jsou (jakkoli to v některých televizních debatách vypadalo, že si snad volíme muže do prezidentského systému typu USA nebo Francie). Co od něj očekávat lze, je snaha o změnu společenské atmosféry – což je něco, co prezident v Česku tradičně umí, negativně i pozitivně. Petr Pavel svou vizi shrnul takto: „Přestat se litovat, přestat si stěžovat a uvědomit si potenciál této země. Nehledat důvody, proč něco nejde, ale hledat řešení.“ Což je práce možná na víc než deset let… Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace