Volební vzkaz Zdeňka Svěráka vzbudil vlnu emocí i nevole. Je odpovědí na jeho životní příběh

Publikováno: 2.10.2025

Už více než 60 let je jednou z nejvýraznějších osobností české kultury. Herec, scénárista, dramatik ale také spisovatel a autor písňových textů Zdeněk Svěrák má mezi tuzemskými diváky silnou fanouškovskou základnu, najdou se však ale i jeho odpůrci a kritici. Tato polarizace názorů české veřejnosti se záhy projevila i po vydání jeho volebního vzkazu. Zdeněk Svěrák se v mysli českého diváka zapsal především jako skvělý herec, jenž zazářil ve filmech a pohádkách „Marečku podejte mi pero“, „Kolja“, „Jáchyme hoď ho do stroje“, „Vrchní prchni“, „Tři veteráni“, „Lotrando a Zubejda“, „Na samotě u lesa“, „Vratné lahve“ nebo třeba „Obecná škola“. Společně s hudebníkem Jaroslavem Uhlířem pak vytvořil nespočet úžasných písniček, z nichž nejznámější jsou „Když se zamiluje kůň“, „Dělání“, „Není nutno“, či „Severní vítr“. Kontroverze a politické angažmá Slavný český herec je však často označován za velmi kontroverzní postavu české umělecké scény – na jedné straně je totiž oslavován jako kulturní ikona a na té druhé čelí kritice za svou minulost a politické angažmá. Nejvíce je kritizován za to, že v roce 1961 vstoupil po nátlakem do KSČ. Dle svých slov to udělal z přesvědčení, že čím více dobrých lidí ve straně bude, tím snáze se ji podaří formovat k lepšímu – tak mu to ostatně blízké okolí tvrdilo. Roku 1977 pak podepsal Antichartu, což později označil za „doslova zbabělé“ a omluvil se. Vedl ho k tomu strach ze zavření divadla, v němž tehdy působil. Reálně hrozilo, že mu nebude umožněno psát, vystupovat a režírovat. Reakce na srpnovou invazi 1968 a protiokupační aktivity Zdeněk Svěrák ale později…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace