Vondráček se rozběhl za bludičkou pragmatismu v zahraniční politice. To budou smutné konce
Publikováno: 21.4.2026
NÁZOR / Radek Vondráček se zřejmě zase rozpomenul, jak mu Miloš Zeman zalichotil, že by prý byl dobrým ministrem zahraničí. Hned se začal cítit jako druhý Henry Kissinger a začal trousit moudra. Protože si zřejmě nevšiml, jaký typ lidí rád používá slovo „pragmatický“, pustil se za tou bludičkou také. Jak je ovšem známo, bludičky se vyskytují v bažinách. Vondráček se s velkým čvachtáním pod válenkami tím směrem vydal. „Proč pragmatická zahraniční politika? Protože žijeme v době obrovských geopolitických změn, které se neptají po hodnotách. Mohou tvrdě dopadnout na malé a střední státy. Česko proto potřebuje několikanásobné zajištění. Transatlantická vazba, NATO, EU, V4, Izrael a také užší spojenectví v Evropě, třeba s Francií,“ napsal si Vondráček na síti X. Nejdřív si slovo „pragmatický“ přeložíme. V pojetí těchto osob to znamená „naprosto bezhodnotový“. V praxi to znamená provozovat kšeftíky za každou cenu. Takto se „pragmaticky“ choval Viktor Orbán vůči Rusku, až jednoho dne zjistil, že je jeho země na něm energeticky závislá. On to možná ale ani tak nezjistil, jako spíš tu závislost cíleně budoval. Je těžko představitelné, že by bystrý člověk, kterým Orbán jinak nepochybně je (na rozdíl od Vondráčka), o tom nevěděl. Pak ovšem přišla válka, která do toho hodila vidle. Potrubí vede přes území Ukrajiny, s níž se údajně „pragmatický“ Orbán naopak snažil mít vztahy co nejhorší. A co se nestalo, plyn byl sice ruský, ale kohoutky od toho potrubí byly v…