Vraceli se z kina a pak začal masakr. Sobota 7. září 1968 je pro Jičín nejčernějším dnem okupace
Publikováno: 7.9.2024
Okupace vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968 způsobila po celé zemi mnoho tragických příběhů. Pro obyvatele Jičína se stala nejčernějším dnem sobota 7. září. Pět polských vojáků, kteří opustili svůj tábor a silně opilí vyrazili do centra Jičína se samopaly v ruce, se nesmazatelně zapsalo do historie města tím nejhorším možným způsobem. Zdislaw Kowalski, Felix Zajac, Zykmund Zapasa, Wieslaw Czerwonka a Stefan Dorna mířili ke křižovatce, které se v Jičíně říká Na Letné. Souhrou okolností míjeli Jaroslava Veselého, Vítězslava Klimeše, Bohunku Brumlichovou a Janu Jenčkovou, kteří se právě vraceli z kina. Následující okamžiky vyústily v jeden z největších masakrů okupace. Zapasa a Dorna se mezi sebou hádali a začali střílet do vzduchu a poté směrem k telefonní budce. Jaroslav Veselý a Jana Jenčková byli postřeleni do nohou. Oba padli na zem, což instinktivně udělali i ostatní Češi. Dva polští vojáci chtěli agresivního Dornu zpacifikovat, a proto postřelil také je. Následně začal střílet po všem, co kolem sebe viděl, včetně projíždějících aut. Dorna pak přišel ke sténajícímu Veselému, nasadil do samopalu plný zásobník, řekl Brumlichové, ať se otočí a čtyřiadvacetiletého mladíka rozstřílel. V momentě, kdy měnil zásobník, se podařilo utéct Klimešovi a Jenčkové. Střílení však slyšeli Klimešovi rodiče, kteří následně vyběhli ven. Dorna neváhal a zastřelil také paní pětapadesátiletou Klimešovou. Jejího manžela pak těžce zranil. Ostatní vojáci běželi do vojenského tábora v nedalekém Holíně a přivedli hlídku, která Stefana Dornu na místě zatkla. „Strýc Jaroslav doprovázel kamarády z kina a na křižovatce se chtěli rozloučit, když potkali polské vojáky. Ti se začali…