Vrať se ze služby, otec už tu nemusí být. Americká imigrační politika dopadá i na rodiny vojáků
Publikováno: 24.8.2026
GLOSA / „Děkujeme za vaši službu.“ V Americe věta, kterou vojáci slýchají prakticky na každém kroku. Námořník Joshua Aviles si teď může vyzkoušet její poněkud méně slavnostní variantu. Už devátý měsíc slouží na letadlové lodi USS Abraham Lincoln, pracuje dlouhé směny a tisíce kilometrů od domova plní povinnosti a slouží své zemi. Ta mezitím splnila svou povinnost vůči jeho otci: zadržela ho a zahájila s ním řízení o vyhoštění. Vlastenectví je krásná věc. Imigrační paragrafy mají ovšem přednost. Luis Manuel Aviles Roa pochází z Nikaraguy a podle rodiny žije ve Spojených státech zhruba 19 let. Má pracovní povolení a čeká na vyřízení svého pobytového statusu, tvrdí jeho blízcí. Americké úřady namítají, že do země vstoupil nelegálně. Když ho o víkendu zastavila pohraniční stráž na Floridě, skončil v imigrační vazbě. Jeho syn se to dozvěděl na palubě Abraham Lincoln. „Bojuji za zemi, která mi dala všechno,“ prohlásil Aviles. To je bezpochyby pravda. Jen možná nečekal, že během jeho nepřítomnosti začne země vyřizovat účty s jeho rodinou. Úřady jsou v tomhle ohledu neoblomné. To, že něčí příbuzný slouží v amerických ozbrojených silách, mu nedává výjimku z imigračních zákonů. Právně čisté. Lidsky už poněkud méně elegantní. Zvlášť když po jednom členu rodiny stát žádá, aby byl připraven nasadit život, zatímco druhému oznamuje, že možná bude muset zemi opustit. A kdyby šlo o jediný absurdní případ, dalo by se nad ním mávnout rukou. Jenže AP popsala desítky rodičů či partnerů aktivních příslušníků amerických ozbrojených sil, které během současného zpřísnění imigrační politiky…