Všichni jsou vítězové, všichni jsou poražení. Francouzské volby skončily patem
Publikováno: 8.7.2024
ANALÝZA / Francie se snaží vzpamatovat z volebního šoku. V nedělním druhém kole parlamentních voleb totiž propadlo krajně pravicové Národní sdružení (RN), které přitom přesvědčivě zvítězilo v kole prvním – a které mělo podle mnoha předpovědí naději na získání parlamentní většiny. Nakonec ale v celkovém počtu křesel skončilo až na třetím místě, a to za širokou levicovou aliancí nazvanou Nová lidová fronta (NFP) i za koalicí Spolu pro Republiku prezidenta Emmanuela Macrona. Premiérem se tedy zcela bezpochyby nestane osmadvacetiletý předseda RN Jordan Bardella, který v neděli večer poněkud zklamaně poděkoval „vlasteneckým voličům“. Zároveň obvinil „alianci hanby“ prezidenta Macrona a NFP z toho, že k moci údajně vynesla krajní levici v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem, který v rámci levicové koalice ovládá početně nejsilnější hnutí Nepoddajná Francie (LFI). Ani Mélenchon ovšem téměř s jistotou nemůže pomýšlet na premiérskou funkci a dá se očekávat, že sestavování nové vlády bude o mnoho složitější, než je v pověstně stabilní francouzské páté republice obvyklé. 577členné Národní shromáždění je totiž rozdělené mezi tři hlavní a vůči sobě navzájem silně negativně naladěné bloky, mezi kterými se bude těžko hledat širší shoda. Úspěšná strategie Debakl Národního sdružení je možné přičíst dvěma různým faktorům. Prvním z nich je nejvyšší účast od roku 1997, která byla podle všeho spojená právě s mobilizací voličů hlasujících proti krajní pravici. Druhým z nich je potom fakt, že se v druhém kole neuskutečnilo zdaleka tolik soubojů mezi třemi (nebo více) kandidáty, protože celkem 218 postupujících z prvního kola ještě předtím rezignovalo. Tento krok byl součástí volební strategie jak NFP, tak i prezidentovy koalice Spolu – obě tyto aliance vyzvaly kandidáty,…